„Vidím to jako dnes,“ vzpomínal nedávno francouzský dramatik španělského původu Fernando Arrabal, „hrajeme se Samuelem Beckettem šachy a najednou nám pošťák doručí zbrusu novou, právě vydanou knihu Martina Esslina Absurdní divadlo. Nikdy předtím jsme ten pojem neslyšeli, mysleli jsme si, že děláme avantgardu. Beckett knížku prolistoval a po chvíli prohlásil: takže my teda děláme absurdní divadlo? To je ale přece úplně absurdní!“ Stalo se počátkem let šedesátých minulého věku. Dnes, o půl století později se přitom Esslinův pojem zdá být legendární stejně jako ti, co chtěli dělat avantgardu. Dává to vůbec smysl? A co když to „absurdní“ je vlastně spíše jen „smyslem přetékající“? Buď jak buď, jedno je jisté: žabinec bez brčka neusmažíš!

Rostlinné a živočišné vůně a pachy jsou přítomny všude kolem nás. Působí na naše smysly a často podvědomě ovlivňují naše jednání. To platí pro všechny organismy na Zemi. Chemické látky zprostředkovávají komunikaci mezi živočichy, rostlinami i nižšími organismy (tzv. semiochemikálie či infochemikálie). V přednášce budou posluchači seznámeni s přírodními látkami, produkovanými rostlinami i živočichy, a s ekologickou funkcí těchto látek. Budou ukázány příklady hmyzích námluv, strategií lovu kořisti, hmyzích chemických zbraní, strategií rostlin pro úspěšné opylení, obranu před býložravci a pathogeny či úspěšné přežití v konkurenci s okolními rostlinami. Posluchači si odnesou nové poznatky z chemie přírodních látek, zasahující do oboru chemické ekologie a chemické biologie.

Neurodegenerativní onemocnění tvoří skupinu rozličných poruch charakterizovaných postupným zánikem funkčně propojených neuronálních populací mozku buď globálně (Alzheimerova nemoc), nebo hlavně v některých specializovaných funkčních oblastech (Parkinsonova nemoc). Výskyt neurodegenerativních chorob v populaci roste s rostoucím věkem dožití. Tím se tato onemocnění stala celospolečenským problémem s výraznými socioekonomickými dopady. V současné době je přesná (definitivní) diagnostika možná pouze neuropatologickým vyšetřením mozku, v drtivé většině až po smrti pacienta. Tato skupina onemocnění sice tvoří menšinu práce neuropatologa, diagnostika je časově i finančně náročná, pacientovi přímo nepomůže, přesto má zcela nezastupitelnou úlohu ve vývoji nových léčebných postupů. Bez přesné diagnózy nebude nikdy efektivní cílená léčba.

Co všechno umíte zjistit o firmě, kterou jste doposud neznali? Kde najdete informace a co z nich můžete vyčíst?
Prodává? Co ještě chtějí zákazníci víc?
Je ztrátová? Jak to, že ještě nezkrachovala?
Je zisková? Proč s tím vlastníci nejsou spokojeni?
Co s tím dluhem? Obsahem přednášky bude seznámení se základními veličinami účetních výkazů, které podléhají zveřejňovací povinnosti, a způsoby, jak v nich hledat informace, které mohou být užitečné pro jednotlivé stakeholdery (zaměstnance, dodavatele, zákazníky, vlastníky, věřitele...)

Sportoviště pro vodní slalom, umělá dráha s divokou vodou: co tento pojem znamená? Je to pokus o napodobení přírodních hydraulických jevů v otevřených korytech a jejich přenesení do koryta umělého, předem připraveného, tj. do koryta vybudovaného během krátké doby výstavby, ne vytvářeného miliony let, kdy voda a materiál tvořící stěny si vzájemnou interakcí zvolily nejvhodnější průtokové poměry v daném místě. Je možné si postavit otázku, z jakých důvodů se vůbec umělé dráhy pro tento druh sportu staví? Proč se vkládají značné investiční prostředky do něčeho, co příroda dává zadarmo? Důvodů výstavby je několik, a je možné je shrnout do následujících bodů: 1. sportovní, 2. ekonomické, 3. ochrana životního prostředí. Model, na základě kterého byl postaven vodní kanál pro Olympijské hry v roce 2016 v Riu de Janeiru, vznikl v Praze na Stavební fakultě ČVUT. Na maketě v měřítku 1:13 se testoval ideální tvar, profil dna a postavení překážek. Návrh navázal na návrh olympijské dráhy v Sydney 2000, dráhy v Aucklandu v komplexu WERO a zkušenosti se využily i pro návrh dráhy pro OH Tokio 2020. Tedy české olympijské úspěchy, o kterých jste možná dosud nevěděli nic, po přednášce už ale budete vědět (skoro) vše.

Urza, autor první české knihy o anarchokapitalismu a bezpočtu libertariánských textů i videí, bude přednášet o některých z aspektů bezstátní společnosti. Specializuje se zejména na fungování státu z etického hlediska, vlastnická práva a vzdělávací systém, avšak rád na místě uzpůsobí téma přednášky vašim požadavkům – může přednášet i diskutovat o tržním řešení libovolného odvětví, které dnes spravuje stát, lze se jej ptát i na kryptoměny z ideového i technického hlediska.

Již dvě a půl století jsou Pompeje předmětem zájmu archeologů a mohlo by se zdát, že o této nejslavnější archeologické památce Evropy víme úplně vše. Ale není tomu tak, i dnes zde působí mnoho odborníků, kteří si zde kladou nové a nové otázky a pomocí nových metod nacházejí nové a nečekané odpovědi. Jak si tedy dnes představujeme dějiny tohoto města a co víme o životě lidí, kteří tu žili a nakonec i zemřeli v roce 79 n.l. při známé erupci Vesuvu?

Přednáška seznámí posluchače s aktuální společenskou, politickou a ekonomickou situací v dynamicky se rozvíjející Albánii. Mnoho současných politických a demografických problémů nelze pochopit bez znalosti základního historického vývoje země v posledních 100 letech, a proto se přednáška rovněž soustředí na vybrané momenty albánských dějin, které ovlivnily současnou tvář země. Součástí výkladu bude rovněž krátký exkurz k albánskému jazyku jako klíčovému prvku národní identity a praktické informace pro návštěvníky. Přemysl Vinš v současné době působí na katedře jihoslovanských a balkanistických studií FF UK v Praze, kde mj. vyučuje albánské dějiny a albánskou literaturu. Kromě toho taktéž soukromě vyučuje albánštinu a překládá z albánské literatury do češtiny.

Jaká je práce psychiatra v České republice a jaká je psychiatrie 21. století? Jak se změnila? Jaké jsou její možnosti? Co je to ochranná léčba? Proč se mluví o reformě psychiatrické péče v ČR?
Na tyto a další mnohé otázky odpoví MUDr. Katarína Hánělová, psychiatr a psychoterapeut. V průběhu své téměř patnáctileté praxe v oboru pracovala v Psychiatrické nemocnici Praha - Bohnice a tři roky vedla primariát psychiatrické rehabilitace v nemocnici Horní Beřkovice, kde se podílela na vybudování oddělení pro ochranné léčení žen. Aktuálně pracuje jako konzilární psychiatr ve FN Královské Vinohrady.

O válečném zpravodajství, organizovaném zločinu, jeho vztahu s politikou a byznysem a investigativní žurnalistice vůbec s reportérem Českého rozhlasu Jankem Kroupou.
Janek Kroupa je držitelem ceny Elsa (2005), Novinářské křepelky (2007) a ceny vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za válečné reportáže. V roce 2014 získal společně s polskými kolegy Bertoldem Kittelem a Jaroslawem Jabrzykem polskou novinářskou cenu Grand Press v kategorii investigativní žurnalistika.

Přednáška o kulturních a společenských vlivech na vznik Hiphopové kultury. Její vývoj před celosvětovou medializací a základní principy, které daly vzniknout jednotlivým elementům: writing/graffiti, breaking, mcing/rap, djing/turntablism z pohledu aktivního člena české sekce jedné z prvních hiphopových crew “The Bronx Boys”.
Jakub „Sigiboy“ Sigmund se věnuje lektorské činnosti a má za sebou již mnoho tanečních úspěchů,například: 2.místo Battle of the year CZ 2005 3.místo Breakerz Trevenge Helsinki 1.místo – Hip Hop Jam 09
1. místo – Battle Of The Year CZ 2010 Reprezentace ČR: 2x Battle of the year Eastern Europe

"Zmíním, co je robot, autonomní robot a proč se o roboty zajímáme. Dotknu se robotiky jako součásti automatizace, souvislostí s vládní iniciativou Průmysl 4.0 a společenských dopadů. Ukáži, že vnímání robotů a jejich autonomní rozhodování představuje kvalitativní změnu a naději pro spolupráci lidí a strojů. Studentům přiblížím výsledky výzkumu v robotice na příkladech projektů, které vedu na svém pracovišti Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT. Ukáži, jak se rozhoduje mobilní robot v záchranářských operacích, jak přispíváme k samořiditelnému autu a jak dvojrukým robotem se silově poddajnými pažemi umíme skládat, rozkládat oblečení a třídit radioaktivní odpad."

Přednáška představí čínskou poezii jako žánr mnoha podob s dlouhou historií. Obsáhne nejstarší známou básnickou antologii datovanou do 6. století př. n. l., středověkou přírodní lyriku, písně zábavních čtvrtí na počátku novověku i poezii 20. století. Zvolené ukázky mají za cíl prostřednictvím rozmanitosti čínské poezie různých dob upozornit na různé podoby čínské kultury a její často radikální proměny v čase. Paní Lomová vystudovala sinologii – orientalistiku na FF UK v Praze. Jako pedagog zde působí od roku 1987. Od roku 2014 je profesorkou a také ředitelkou Ústavu Dálného východu FF UK. Od roku 1990 řídí Mezinárodní sinologické centrum Chiang Ching-kuovy nadace při Karlově Univerzitě a vede a garantuje studijní obor sinologie.