Svobodný stát Bavorsko je územně největší ze šestnácti spolkových zemí SRN, co do
obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země. Žije zde 12,6 milionů obyvatel, což je o
2 miliony více než v ČR. Jeho rozloha zabírá 70 551 km 2 , což je o něco méně než má Česká
republika. Na jihovýchodě hraničí s Českem a rakouskými spolkovými zeměmi Salcburskem
a Horním Rakouskem, s rakouskými spolkovými zeměmi Tyrolskem a Vorarlberskem, na
západě s Bádenskem-Württemberskem, na severu se spolkovou zemí Hesenskem, se
Svobodným státem Duryňsko a Svobodným státem Sasko.
Bavorsko patří mezi nejbohatší spolkové země Německa. Hlavním městem je Mnichov s
1,430 miliony obyvateli.
Stručný popis Bavorska
Bavorsko, z původního názvu Freistaat Bayer neboli Svobodný stát, je z hlediska ostatních
regionů tím nejodlišnějším. Tamní obyvatelstvo se pyšní historií jejich regionu, která se
datuje od 6. století. Bavorsko nabízí v rámci cestovního ruchu jak kulturní zážitky, tak i
přírodní zajímavosti, jako třeba jezera, Alpské předpolí, Bavorský les, regiony Steigerwald,
Fichtelgebirge či Franský jura.
Do 20. století se Bavorsko vyznačovalo především zemědělskou činností. Zlom přišel ve
druhé polovině 20. století, kdy se začalo prezentovat jako moderní průmyslová oblast. Ta
poskytovala rozsáhlé služby, které tvořily základ pro dnešní známé světové značky, jako
například Siemens, BMW, Audi nebo výrobce nákladních vozidel MAN. V Bavorsku se
nachází na 26 univerzit a institutů. Mnichov je považován za kulturně–vzdělávací centrum.
Jednou z nejznámějších atrakcí, jež se tu konají, je světoznámý pivní festival Oktoberfest. 1
Pro Bavorsko jsou typické vrchoviny a pahorkatiny. Nížinné oblasti se nachází pouze podél
řek. Německo-rakouská hranice je tvořena severními vápencovými Alpami a Bavorskými
Alpami. Jako poslední je doplňují Berchtesgadenské Alpy. Nejvyšší horou, která je zároveň
jedním z hlavních turistických míst, je Zugspitze (2 962 m) nacházející se v Bavorských
Alpách. Alpenvorland, neboli Alpské předpolí, se táhne až k Bodamskému jezeru a k řekám
Salzach a Inn. Tato oblast je bohatá především hojným počtem jezer a ledovcových náplavů.
Němci označují česká pohraniční pohoří Šumavu a Český les, názvem Böhmerwald.
Bavorský les je dělen říčkou Regen, nedaleko nejvyššího bodu pohraniční oblasti, tzv.
Velkým Javorem (Grosser Arber), který z hlediska výšky nemá daleko k české nejvyšší hoře
Sněžce. Fichtelgebirge, neboli pohoří Smrčiny, se nachází na severovýchodní hranici s
Bavorskem. Co se týče největších řek této oblasti, můžeme je nalézt pouze v okolí nížin. Řeka
Dunaj se line podél rovinatých pánví Donauried, Dunaumoos a Gaüboden, které jsou
obilnicemi této oblasti. Dále následuje Švábský Jura a Franský Jura, které se táhnou od
Bodamského jezera až k hornímu Mohanu.
Co se týká flóry a fauny, je na tom Německo velmi podobně jako Česká republika. Výjimkou
je kozorožec alpský, neboli Capra ibex ibe, který je považován za jeden z nejvzácnějších
druhů žijící v alpské oblasti. Tento druh je především možno spatřit teprve ve vyšších výškách než 3 000 m. Dalším vzácným živočichem je kamzík horský, Rupicapra, který žije ve
vysokých horách či na okrajích lesů ve vyšších nadmořských výškách.
Bavorsko je považováno za velice bohatou lesní říší. Nejvíce jsou zastoupeny duby a buky. V
okolí Alp jsou lesy samozřejmostí, avšak ve výškách 1 600 – 1 800 m se dají nalézt i plochy
alpských zelených luk, které jsou vlivem kyselých dešťů a zásahu lidí v neustálém ohrožení.
Historie Bavorska
Prvními obyvateli dnešního Německa byly germánské kmeny, které zde žily od poloviny
2. tisíciletí př. n. l. až do 1. století př. n. l. Během galských válek byly zatlačeny společně
s Kelty Juliem Caesarem. Po pádu Západořímské říše v 5. století n. l., byla vytvořena nová
vévodství, která zůstávají stejná až do dnešní doby – Sasko, Bavorsko, Durynsko a Alamanie.
Období expanze nastalo až za vlády krále Jindřicha I. Ptáčníka, který spojil tato kmenová
vévodství v 10. století. V jeho politice a rozkvětu pokračoval i Ota I., který se stal v roce 962
císařem Svaté říše římské. Ta ale nikdy nebyla jednotná, jelikož se skládala ze svobodných
měst a států, které se podílely na volbě nového krále společně s církví. Na trůnech se
vystřídalo mnoho rodů, ale nejdéle zde setrvali Habsburkové jako římští císařové. K oslabení
jejich moci pomalu začalo docházet v 18. století, kdy se vytvořilo Pruské království, jehož
ambice směřovaly k podmanění všech samostatných států a sjednocení celého území pod
pruskými králi. Další zlom nastal v době napoleonských válek, kdy roku 1806 oficiálně Svatá
říše římská zaniká a mnoho států, jakož i Bavorsko, přestalo Rakousko podporovat a přidalo
se naopak na stranu Francouzů. Během 19. století se rozpory mezi svobodnými státy
prohlubovaly, čehož využilo Pruské království a sjednotilo celé území roku 1871. Tím
vzniklo Německé císařství.
Bavorsko se rozvíjelo samostatně a vždy se snažilo příliš Habsburky nepodporovat. Taková
příležitost se jim naskytla v roce 1648 po uzavření Vestfálského míru, kdy se wittelsbašští
kurfiřtové, ve snaze získat silnější mocenské postavení, opakovaně stavěli na stranu Francie.
To jim vyneslo velké územní zisky během napoleonských válek, zvláště po uzavření
bratislavské míru roku 1805, kdy se domluvili s Napoleonem o podpoře. Roku 1806 došlo
k uzavření Rýnského spolku, ve kterém 16 jihoněmeckých a západoněmeckých říšských stavů pod vedením bavorského a württemberského krále a dalších vévodů a knížat došlo k vyhlášení
suverenity za podpory francouzského císaře. Tím se oficiálně zřekli Říše a císaře. Bavorský
kurfiřt roku 1806 přijal královský titul jako Maxmilián I. Josef. Země v této době vzkvétala,
došlo k mnoha reformám, které později měly vliv na pozitivní rozvoj státu. Rýnský spolek
dlouho nevydržel a jeho rozpad se datuje do roku 1813, kdy se za národněosvobozenecké
války většina jeho členských států připojila k prusko-rusko-rakouské koalici, což vedlo k
vrácení rakouských území, která nakonec získal Würzburg. V roce 1834 se Bavorsko jako
člen Německého celního spolku spolu s Württemberskem podílelo na zefektivnění
obchodních dohod. Mnichov se tak poté stal kulturním centrem německých zemí. Vláda
Ludvíka I. podporovala jak obchod, tak i průmysl, díky tomu sféry umění a vědy vzkvétaly.
Začaly se budovat železnice, kde jako první byla vybudována trať Norimberk–Fürth v roce
1835. Po odstoupení Ludvíka I. v roce 1848 se novým panovníkem stal jeho syn, Maximilián
II, který znovu podporoval politické reformy společně s rozvojem vědy a stal se velkým
mecenášem umění. V tom pokračoval i jeho syn Ludvík II, který se zasloužil o postavení
zámků Neuschwanstein a Linderhof.V roce 1918 byl prohlášen Kurt Eisner za ministerského prezidenta a Bavorsko se stalo
republikou. Po jeho zavraždění se ale rozpoutaly nepokoje, které byly vedeny komunistickou
stranou. Bavorsko tak prošlo mnoha rychlými politickými změnami oproti zbytku země a
stalo se tak ideálním pro vznik Nacionálně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), v
jejímž čele stál mladý Adolf Hitler. Zatím neznámý si se svojí stranou vybudoval potenciální
silné postavení v Bavorsku. Roku 1932 Hitler spolu s NSDAP získal převahu ve volbách a
Bavorsko zanedlouho ztratilo svoji vládu. Bavorsko bylo jednou z prvních zemí, kde se
pomalu začal projevovat nacistický teror.
