Bílkoviny řadíme mezi základní a rozhodující živiny – a jsou zcela nepostradatelné. Zatímco tuky se v těle mohou tvořit ze sacharidů a sacharidy z bílkovin, tvorba vlastních bílkovin je závislá výhradně na jejich příjmu potravou. Jsou hlavní stavební jednotkou orgánů a svalstva, součástí hormonů, transportních složek, enzymů a protilátek. Zdrojem energie se stávají pouze za mimořádných situací.
Bílkoviny se skládají z aminokyselin, tedy chemických sloučenin obsahující aminoskupinu ( NH 2 ) a karboxylovou skupinu ( COOH ). V bílkovinách se ovšem nachází pouze 20 různých aminokyselin! Ale různých bílkovin jsou tisíce. Vždyť právě bílkoviny vytvářejí tu nesmírnou pestrost a různorodost života na naší planetě. Jak je tedy možné, že při tak malém počtu aminokyselin z kterých se bílkoviny skládají, existuje tak obrovský počet bílkovin? Odpověď je jednoduchá: aminokyseliny se v bílkovinách opakují a každá změna pořadí ( stačí prohodit pořadí pouze dvou aminokyselin ) vytvoří jinou bílkovinu – tím je vysvětlena ta obrovská variabilita. Ale obraťme svojí pozornost ještě na samotné aminokyseliny, z kterých se bílkoviny skládají. Jejich spektrum a množství jsou rozhodující pro kvalitu výsledné bílkoviny a význam pro lidskou výživu. Z tohoto hlediska děláme aminokyseliny na:
To je otázka, na kterou neexistuje přesná a jednoznačná odpověď, protože je ovlivněna mnoha faktory. Potřeba kolísá od minimálního množství u pohybově neaktivních lidí, až po jeho několikanásobek u kulturistů a jiných silových sportovců. Přesto Vám dávám k dispozici tabulku, podle které si můžete velmi zhruba určit optimální příjem bílkovin.
Nesporující jedinec | 0,8-1 g na kg tělesné váhy (TV) |
---|---|
Vytrvalostní sportovci | 1,2-1,4 g/kg TV |
Silově vytrvalostní sportovci | 1,6-1,8 g/kg TV |
Silově rychlostní sportovci | 2,2-2,5 g/kg TV |