Dáhšúr byl v minulosti jižní částí nekropole patřící k městu Memphis. V minulosti tu byly vybudovány pyramidy faraonů ze Staré i Střední říše. První faraon 4. dynastie, Snofru, který vládl zhruba mezi lety 2613–2589 př. n. l., si vybral Dáhšúrskou kamenitou rovinu jako místo, kde si vybuduje majestátní pyramidu, která bude moci konkurovat té Džoserově v Sakkáře. Výsledkem jeho snah jsou nakonec 2 největší, nejznámější a nejzachovalejší pyramidy v lokalitě - Lomená pyramida a Červená pyramida. Vedle nich si o staletí později nechali postavit pyramidy i faraoni 12. a 13. dynastie, a to i s menšími pyramidami pro své manželky. Z těchto staveb se však díky horší kvalitě materiálu i pracovního postupu zachovaly jen ruiny. Nejprominentnější z nich je Černá pyramida.
Lomená pyramida
Tato pyramida je už na první pohled zajímavá a výjimečná svým nepravidelným tvarem. Ve spodní části svírají stěny se zemí úhel 55°5', ve výšce 45 metrů se však lámou na mírnější úhel 43°9'17'. Výška spodní části je 47,4 m, horní části 57,67 m, celkem pyramida měřila 105 m. Vlivem eroze se však snížila na dnešních 101 m. Půdorysná šířka stran čtverce činí okolo 189 m.
Faraon Snofru se rozhodl postavit ohromnou pyramidu, která předčí tu Džoserovu. Toto měla být ona pyramida. Do té doby se však stavěly pouze stupňovité pyramidy, tudíž se jednalo o první pokus postavit tzv. pravou pyramidu ve tvaru čtyřbokého jehlanu. Kvůli nedostatku zkušeností to byl však velmi komplikovaný úkol. Stavitelé navrhli stěny příliš příkré, což si uvědomili až když velkou spodní část postavili. Přílišná příkrost stěn ohrožovala statiku stavby, také vzhledem k nestabilnímu hlinito-štěrkovému podloží. Proto bylo v průběhu stavby rozhodnuto změnit sklon stěn (kdyby k tomu nedošlo, mohla by pyramida měřit kolem 125 m), čímž došlo k deformaci tvaru pyramidy, která jí vynesla i její jméno.
Zajímavostí je, že se nejednalo o první pyramidu, již Snofru dal postavit. Již předtím se nejspíš pokusil o výstavbz pyramidy v Meidúmu, která se ovšem zhroutila a musela začít budovat znovu, opět se značnými komplikacemi.
Kromě svého tvaru má tato pyramida i další specifika. Její stěny jsou pokryty bílým vápencem — jde o nejlépe dochované obložení ze všech egyptských pyramid. Lomená pyramida je ojedinělá také tím, že má uvnitř dvě komory spojené chodbou. Každá komora má přitom vlastní vchod: jeden se nachází na západní straně ve výšce 33 metrů a druhý na severní straně ve výšce 12 metrů. Přes padesát metrů jižním směrem stojí menší satelitní pyramida.
Červená pyramida
Po nezdaru s Lomenou pyramidou se Snofru rozhodl vybudovat asi kilometr od ní další pyramidu, a tentokrát se mu už podařilo sestrojit první pravou pyramidu ve tvaru čtyřbokého jehlanu s hladkými stěnami. Tato stavba stojí na čtvercové podstavě o délce hrany 220 m a dosahuje výšky 105 m, což z ní činí třetí nejvyšší pyramidu v celém Egyptě. V době svého postavení byla dokonce tou nejvyšší. Její stěny mají nejmenší náklon a nejpozvolnější stoupání ze všech, pouhých 43°, neboť si stavitelé tentokrát chtěli být jisti, že stavba bude co nejstabilnější a bude moct proběhnout podle prvotního plánu.
Její název pochází od načervenalého kamene, z něhož je zhotovena. Původně měla obložení z bílého vápence z Tury, ale s věkem se její barva odhalila světu. Částečně kvůli tomu, že obložení bylo během středověku rozebráno a použito na stavbu budov v Káhiře. Jako jediná egyptská pyramida nemá žádné podzemní chodby a místnosti. Všechny chodby a komory Červené pyramidy jsou umístěny v jádru nad pyramidovou základnou. Její nadzemní komorový systém se skládá ze sestupné chodby, dvou předsíní a pohřební komory, kterou poškodili vykradači hrobů. Přestože zde egyptologové nenalezli královský sarkofág, je možné, že Snofru byl pohřben právě zde. Sestup do pyramidy zajišťuje chodba, která vede pod úhlem 27° dolů k základně pyramidy a poté pokračuje ve vodorovné pozici. Je pouze 0,91 metru vysoká a 1,23 metru široká. Touto chodbou se dolů schází 61 metrů a jedná se o fyzicky namáhavou záležitost. Přístupné jsou dnes první i druhá předsíň, nicméně pohřební komora byla zničena.
příkrá chodba do pyramidy
Černá pyramida
Třetí z celkem pěti dodnes stojících pyramid v Dáhšúru je podstatně mladší než Lomená i Červená pyramida, ale zato mnohem méně zachovalá. Nechal si ji postavit faraon Amenemhet III. z 12. dynastie, vládnoucí zhruba v letech 1860-1814 př.n.l. v období Střední říše. Dnes už se z velké části rozpadla, ale kdysi měřila 75 m a její podstava měla hranu o délce 105 m.
Jednalo se o první pyramidu, v níž měl být pohřben jak faraon, tak jeho manželky. Pyramidion (vrcholek) této stavby se dnes nachází v Egyptském muzeu v Káhiře. I přes své zborcení je přístupná turistům, které možmá právě její zříceninový charakter přitahuje.
