Pyramidy v Gíze a Velká sfinga patří mezi nejvyhledávanější turistické atrakce na světě, a to už od doby starých Římanů. Každá z těchto majestátních staveb sloužila jako místo posledního odpočinku pro faraona ze 4. dynastie (cca. 2613–2494 př. n. l.). Velká pyramida v Gíze byla vybudována pro faraona Chufua (Cheopse), který vládl přibližně mezi lety 2589–2566 př. n. l., a další 2 pro jeho syna Chafrého (Rachefa) a vnuka Menkaurého.
Ačkoli prostřední Rachefova pyramida se na první pohled jeví jako ta největší, ve skutečnosti je o něco menší než sousední Cheopsova pyramida. Vyšší se zdá být z několika důvodů, zejména proto, že její základna se nachází na výše položeném místě a její stěny mají strmější sklon. Je ovšem pravdou, že právě z důvodu zdánlivé výšky si mnozí turisté obě pyramidy navzájem zaměňují. Takže, pokud se do Gízy na pyramidy někdy pojedete podívat, pamatujte, že Cheopsova pyramida je hned ta první, se kterou se po vstupu do areálu setkáte, a ano, skutečně je tou nejvyšší.
Cheopsova pyramida (Velká pyramida)
Cheopsova pyramida je nejstarší a zároveň nejvyšší ze všech tří, které v Gíze najdeme. Dnes je považována za nejznámější symbol staroegyptské civilizace. Zároveň se jedná o nejvyšší kamennou stavbu starověku a jediný zachovalý starověký div světa. A po dlouhých 3 800 let držela rovněž titul nejvyšší stavby světa Právoplatně se jí proto také říká Velká pyramida.
Její základna má tvar čtverce o délce strany 230,3 m a v současnosti stavba měří 138,8 m. Původně se ovšem vypínala až do výšky 146,6 m. Tuto změnu způsobila skutečnost, že během následujících staletí byla hladká a lesklá vápencová vrstva, jež pokrývala pyramidu, postupně odstraněna. Vinit z toho lze jak čas a jeho přírodní vlivy, tak lidi, kteří jej rozebrali. Stavbě navíc chybí charaktristický vrcholek, pyramidion, Dnes tedy můžeme vidět její původně skrytou jádrovou strukturu. Sklon pyramidy je přibližně 51°50´.
Zabírá plochu 5,15 hektarů a na její stavbu bylo potřeba asi 2,3 milionů kamenných bloků, které byly pravděpodobně vytěženy v Asuánu.Vybudována byla na počátku 26. století př. n. l. a její stavba trvala asi 27 let. Jde o nejsevernější ze 3 pyramid v Gíze.
Uvnitř pyramidy se nacházejí celkem 3 komory, z nichž 2 se nacházejí nad povrchem v rámci samotné kamenné stavby, což je mezi pyramidami naprostý unikát.Jedná se o královu pohřební, v níž se nacházel Chufuův sarkofág, a královninu komnatu. Účel podzemní komory zůstává dodnes nejasný. Jednotlivé komnaty spojují chodby, nejznámější z nich je "Velká galerie", a vzdušné šachty.
Zajímavostí je, že podle některých vědců se v této pyramidě soustředí velké množství elektromagnetické energie a v minulosti měla sloužit ne jako hrobka, nýbrž jako elektrárna.
Pohled zezhora
Rachefova pyramida
Jde o prostřední z trojice, a to ve všech ohledech. Leží uprostřed, je druhá nejstarší, druhá největší a druhá nejvyšší.
Její podstavou je čtverec o hraně měřící 215,5 m a co do výšky v současnosti měří 136,4 m. Je tedy opravdu jen o něco přes dva metry nižší než pyramida Cheopsova. Zároveň se nachází na podstavci, díky němuž je její základna o 10 m vyvýšená oproti základně Cheopsovy pyramidy, a vypadá vyšší. Svahy pyramidy svírají se zemí úhel 53° 13.
Ačkoli byla pyramida již ve starověku vyrabována a žádné cennosti v ní nezůstaly, dodnes si v podzemní pohřební komoře mohou turisté prohlédnout faraonův sarkofág. I zde se ze pohybovat systémem chodbiček mezi jednotlivými místnostmi.
Důležitou zajímavostí je, že právě tuto pyramidu "střeží" Velká sfinga, jedna z nejproslulejších soch světa a největší socha vytesaná z kusu kamene vůbec. S největší pravděpodobností se jednalo o součást pyramidového komplexu faraona Chafrého (Rachefa). Přestože celý komplex se nedochoval, sfingu společně se zbytky chrámu dodnes najdeme v blízkosti pyramid, vydáme-li se směrem dolů ze svahu za nimi.
Další výjimečnou vlastností této pyramidy je zbytek původního vápencového obložení jejího vrcholu, které se u žádné jiné pyramidy nezachovalo. Zvýrazněný vrchol pyramidy slouží jako její poznávací znamen a zároveň nám připomíná, že v době své největší slávy byly pyramidy ještě mohutnější a velkolepější než dnes.
pohled na pyramidu se sfingou zezdola
sarkofág faraona Chafrého
Menkauréova pyramida
Nejmenší ze 3 velkých pyramid leží pár set metrů dál opodál. Je ze trojice nejmladší a pravděpodobně byla postavena v době, kdy egyptská říše čelila nějaké krizi. A přestože se v jiných lokalitách nacházejí pyramidy, které jsou vyšší a větší než ona, v době po ní už nikdo žádnou vyšší nepostavil.
Podstavou Menkauréovy pyramidy je čtverec o hraně délky 103,4 m. Její výška činí porovnání se svými sousedkami pouhých 65,5 m. Ovšem, pro naši představu, je stále o pár metrů vyšší než Petřínská rozhledna (bez kopce!). Její boční stěny stoupají pod úhlem asi 51°20′.
Zajímavostí je, že návštěvníci v Gíze mají možnost (bohužel ne zdarma) se od Cheopsovy a Rachefovy pyramidy k Menkauréově vydat na hřbetu velblouda. Během jízdy pouští si mohou dopřát také pohled na ostatní pyramidy, celou Gízskou nekropoli i Káhiru v pozadí.
Menkauréova pyramida a procházející velbloudi
Na Gízské plošině se nacházejí tři hlavní pyramidy. Ke každé z nich patřil také pyramidový/zádušní komplex. Součástí nich byly například menší pyramidy královen - významných manželek faraona, popř. jeho matky. Těch si můžeme nejlépe všimnout vedle Menkauréovy pyramidy. Ke každé pyramidě patřila také další, symbolická, satelitní pyramida, jež měla sloužit jako druhý hrob krále. Monumenty obklopovaly také mastaby (hrobky) významných dvořanů a dalších příbuzných. Nechyběly ani skutečné či symbolické pohřební lodě a dva chrámy propojené bohatě zdobenou cestou. První z nich, jemuž se říkalo údolní chrám, vedl do pyramidového komplexu a nacházel se v blízkosti vodní plochy, kde mohly být uvázany lodě. Druhý, zádušní (nebo také horní) chrám stál nedaleko základny pyramidy, a zde kněží udržovali posmrtný kult zesnulého panovníka. Uctívali jeho božskost a konali jeho duši mnohé oběti, aby mohl mít poklidný a honosný posmrtný život.
