František Hrubín
Nanynka se chlubí, že má čtyři zuby. Jeden zoubek na masíčko, druhý na kus tvarůžku, třetí zoubek na jablíčko, čtvrtý zoubek na hrušku. Zuby jako krupky, rozkoušou i slupky. Frantíku, teď ty se chlub! prosím, já mám jeden zub! Jeden zub mám na jablíčko, jeden zub mám na hrušku a jeden zub mám na masíčko, jeden na kus tvarůžku. Ten můj zoubek, chrupy, chrup, není zoubek, ale zub.
Stručný životopis z Wikipedia.cz:
František Hrubín (17. září 1910, Praha – 1. března 1971, České Budějovice) byl český spisovatel, básník (autor přírodní a milostné lyriky), později básník obav, dramatik. Narodil se v Praze, ale své mládí prožil v Lešanech v Posázaví. Vystudoval gymnázium v Praze (1932), poté se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a pedagogiku na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání.