Vedle Pražského hradu nejznámější český hrad byl postaven v l. 1348-57 Karlem IV. k zabezpečení říšských korunovačních klenotů, státních listin a souboru ostatků, i když původně se mělo jednat o místo k odpočinku a rozjímání. Vznikl v blízkosti významné komunikace, spojující Prahu s Norimberkem. Tradované nařízení Karla IV., že zde nesmí přespat žena ("...nikomu dovoleno se ženou, byť i zákonitou manželkou, spáti nebo lehati"), se týkalo – podle listiny z r. 1357 – pouze Velké věže, kde se nacházely v kapli sv. Kříže korunovační klenoty. Hrad odolal v r. 1422 obléhání husity, kteří se domnívali, že se zde nalézá královská koruna; "ač z mnohých praků, hákovnic a velikých houfnic těžké koule kamenné na hrad házeli, musili po několika nedělích s nepořízenou odtáhnouti" (Řivnáčův průvodce po Království českém, 1882). Obléhání přpomínají terénní pozůstatky na blízkých kopcích. Na konci 16. stol. byl hrad renesančně opraven, po dobytí Švédy r. 1646 začal jeho význam upadat a hrad chátral. Oživení zájmu o něj znamenalo až období romantismu; koncem 19. stol. pak byl nepříliš šťastně restaurován do současné podoby.
Gotický hrad z 1. pol. 14. stol. na pískovcovém ostrohu nad Pšovkou nedaleko Mšena. Vystřídal mnoho majitelů, pobořen za husitských válek r. 1426; r. 1544 se již sice uvádí jako pustý, byl však ještě částečně udržován a teprve na konci 30-leté války byl na císařův rozkaz ponechán svému osudu, aby nemohl být vojensky zneužit. Podle pověstí zda sídlili loupeživí rytíři vedení Petrovským. V l. 1911-18 zřícenina restaurována, za dohledu A. Sedláčka, Č. Zíbrta a Z. Wintra; romantická obnova se však příliš nezdařila. Památník K. H. Máchy, hrad a okolí jsou dějištěm jeho Cikánů.
Romanticky obnovený hrad na vrchu nad městečkem, oblíbená scenérie pohádkových příběhů. Založen na počátku 14. stol. Búzem, snad z rodu Bludovců, který mu dal jméno, poprvé se připomíná r. 1317; měl typické bergfritové schéma. Traduje se, že právě zde se narodil pozdější král Jiří z Poděbrad. R. 1558 vyhořel a za častých změn majitelů došlo jen k částečné obnově. Na konci 17. stol. získal neustále pustnoucí hrad Řád německých rytířů.
Teprve od r. 1896 byl úplně přestavován; přestože byl před obnovou ve špatném a nepůvodním stavu, došlo přeměnou a likvidací některých partií k velkým ztrátám. Odstraněna byla např. hradní kuchyně, do té doby jediná v úplnosti zachovalá na celé Moravě; na jejím místě stojí novogotická hradní kaple. Projekt půdorysně starou stavbu respektoval, ne však výškově. Hrad dostal celou řadu věžiček, výstupků a dalších cizích prvků; celek přesto představuje pozoruhodný příklad historizujících tendencí v úpravách hradní architektury. – V r. 1939 se stal Bouzov majetkem nacistů, 5. května 1945 byla zdejším oddílem vypálena blízká obec Javoříčko.
Ve stejnojmenné obci mezi Horažďovicemi a Sušicí zříceniny hradu založeného již ve 12. stol.; tuto dobu vzniku dokládají pozůstatky románské architektury. Nejasnosti ohledně rané fáze existence hradu souvisí i s tím, že mezi r. 1124 a 1273 území Sušicka připadlo německým knížectvím. Do českých rukou se hrad navrátil na konci 13. stol. a v písemných pramenech je o něm zmínka až r. 1380. V l. 1420-21 dvakrát dobyt husity, při druhém obležení zde přišel Jan Žižka o druhé oko. Velkolepá pozdně gotická přestavba započala okolo r. 1490, záhy ji však přerušil finanční úpadek Rýzmberků. I tak se hrad stal na čas přední rezidencí v zemi. Systém opevnění sice zůstal nedokončen, představuje však jedno z nejvyspělejších dobových řešení ve střední Evropě. Hrad byl již počátkem 17. stol. ve špatném stavu a po 30-leté válce zpustl zcela.
Původně dřevěný lovecký hrad českých knížat nedaleko dnešního Zbečna se připomíná pod jménem Křivoklát již r. 1110; podle novějších archeologických výzkumů se však toto hradiště zřejmě nacházelo na jiném místě. Kamenný gotický hrad v dnešní poloze byl vybudován po pol. 13. stol., kolem r. 1307 jej zničil archeologicky doložený požár. Zvláště v mládí pobýval na hradě Karel IV. Na přelomu 14. a 15. stol. přestavěn, r. 1422 vyhořel a následně byl čtyřikrát obležen a dobyt střídavě husitskými a katolickými vojsky.
Velkolepá přestavba proběhla na přelomu 15. a 16. stol., v 16. a 17. stol. zde bylo státní vězení. R. 1643 hrad zničen obrovským požárem, jeho význam poté rychle klesal a stále větší plochu pohlcoval prosperující pivovar. Další požár areál postihl r. 1826. Do dnešní podoby upravila hrad rozsáhlá rekonstrukce na přelomu 19. a 20. stol.
Zachovalý hrad pevnostního charakteru na pískovcové skále nedaleko Sobotky, v místě styku tří údolí, skrytý před pohledy zdálky. Založen před r. 1349, výrazné přestavby proběhly na konci 14. stol. a v průběhu 16. stol.; r. 1635 hrad vyhořel a přestal být trvale obýván, od konce 17. stol. využit jako sýpka. Dominuje mu lichoběžníková 5 pater vysoká Bílá věž, určená jen k obraně.
Podle jedné z pověstí byla kdysi na hradě vězněna dcera majitele, nešťastně zamilovaná do chudého mládence. Milenec bloudil po okolí a naříkal po dívce, až z jeho slz vyrostly okolní skály. V nich dnes sídlí jeho naříkající a běsnící duch; údolí proto dostalo jméno Plakánek.
Vyrobila Lucie Šiková