HISTORIE

---

Lidé jezdí na koni přes 4000 let. Jezdecké školy se vyvinuly během středověku ve vznikajících jízdárnách po Evropě. Navázaly na v knihách uložené poznatky řeckého vojevůdce Xenofonta (žil 430–353 př. n. l.). Středověcí rytíři potřebovali vycvičené koně ovládané jednou rukou či nohama, protože v druhé ruce drželi meč. Koně se nesměli zaleknout válečné vřavy, dokonce se podíleli na boji naučeným vzpínáním a kopáním. To je učila např. Španělská jezdecká škola. Později se jezdecké umění netýkalo přípravy koní a jezdců na válku, stalo se sportovním odvětvím. Jezdecké školy pak vyučovaly sedm prvků výskoků – figur (Airs), např. levada, courbette, capriole

Počátek jezdeckého sportu je v České republice datován od založení jezdeckého spolku pražského Sokola v roce 1891. Značný vliv na v té době formující se českou jezdeckou školu měla Armádní jezdecká škola a výcvikové středisko v Hodoníně. Později se toto středisko přesunulo do Pardubic, mezi oběma světovými válkami bylo toto učiliště centrem vzdělanosti jezdeckého umění v tehdejším Československu. Metodika jízdy byla převzata ze školy francouzské a vídeňské a modernizována podle školy italské. Do těchto předních evropských jezdeckých škol byli také důstojníci pardubického učiliště vysíláni na studijní pobyty.

V dnešní době všechny jezdecké disciplíny zaštituje Česká jezdecká federace. Jedná se o registrovaný spolek se sídlem v Praze, pod který spadá 12 oblastí/regionů v rámci celé České republiky. V roce 2017 registruje celkem 1550 subjektů, 7900 jezdících členů, 8000 koní a 9800 hobby jezdců (jezdci bez závodní licence).