Geologie - pojmy

endogenní geologie:

Země :

• celková hmotnost 5 974 . 10²⁴ kg

• prům. hustota 5,515 g/cm³

• prům. tíhové zrychlení - na pólu 9,832 m/s²

• prům. tíhové zrychlení - na rovníku 9,780 m/s²

• úklon osy od roviny ekliptiky 23,45º

• poloměr na rovníku 6 378,14 km

• poloměr na pólu 6 356,75 km

• obvod na rovníku 40 055 km

• plocha povrchu Země 509 805 000 km²

• plocha oceánů 356 864 000 km²

• plocha pevnin 152 941 000 km²

• rychlost rotace ne rovníku 1 670 km/h

• rychlost pohybu Země po ekliptice 107 000 km/h

• Konradova diskontinuita 5 - 30 km, pouze pod kont. kůrou

• Mohorovičičova diskontinuita 25 - 80 ( 90 ) km; prům. 35 km; oceán 10 - 17 km

• rozhraní svrchní x spodní plášť 650 - 670 km

• Wieckert-Guttenbergova diskontinuita 2 900 km - sp. plášť x jádro

• vnitřní x vnější jádro 4 980 - 5 150 km

• jádro 90 % Fe

8 % Ni

2 % S, H, O - silikáty

• plášť 43 % SiO₂

37 % MgO

12 % FeO, Fe₂O₃

3 % CaO

5 % ostatní

• oceánská kůra 48 % SiO₂

15 % Al₂O₃

11 % CaO

11 % FeO, Fe₂O₃

9 % MgO

6 % ostatní

• kontinentální kůra 69 % SiO₂

14 % Al₂O₃

4 % FeO, Fe₂O₃

13 % ostatní

• plášť 80 % objemu Země; svrchní - pyrolit - hustota přes 3 g/cm³

odmíšením basaltu vzniká harzburgit a lherzolit

• litofilní prvky -litosféra 46 % O

28 % Si

8 % Al

6 % Fe

4 % Mg

2,4 % Ca

2,3 % K

2,1 % Na

0,61 % H

0,6 % Ti

B, F, Cl, Li, Sr, Ba, Mn

• chalkofilní prvky ( sulfidy ) Fe, Pb, Zn, Cd, Cn, Ag, As, Se, Sb, Hg, Sn

• siderofilní prvky -dominantní železo Fe, Ni, Co

• hlavní litosf. desky pacifická - jen oceánická část

severoamerická

jihoamerická

africká

somálská

eurasijská

australoindická

antarktická

• menší lit. desky karibská

kokosová

nazca

arabská ( arabsko-anatolská )

filipínská

• magmatické horniny abysální - hlubinné magmatity - intruze

hypabysální - podpovrchové magmatity - intruze

výlevné - povrchové vulkanity - extruze

nad 63 % SiO₂ - acidní

52 - 63 % - intermediální

pod 52 % - bazické

• tuhnutí magmat kyselá - při 780 - 900ºC

bazická - při 1 100 - 1 200ºC

• geologické teploměry modifikace minerálu určující podmínky vzniku ,

např. cristobalit - teploty až 1 400ºC apod.

• omezení minerálních zrn dokonalé - idiomorfní - automorfní

částečné - hypidiomofní - hypautomorfní

žádné - alotriomorfní - xenomorfní

Bowenovo schéma krystalizace taveniny :

• diskontinuitní řada tmavých minerálů olivín - pyroxeny - amfiboly - biotit

• kontinuální řada plagioklasů Ca - anortit až Na - albit

• dále následují K-živec - muskovit - křemen

• neštěpená magmata stejné složení - např., granit a granitový porfyr

• dceřiná ( štěpená ) magmata různé chem. složení více hornin, ale stejný zdroj

• struktura vztahy horninotvorných minerálů - omezení, vnitřní

obrazce ( mikroskopicky ) apod.

• textura soubor fyz. vlastností horniny ( makroskopicky )

jako odlučnost, rozpad, celkové uspořádání apod.

• struktury faneromerní - okem viditelné minerály

kryptomerní - skrytě krystalická ) mikroskopicky )

afanatické - bez struktury - hyalinní, sklovité

holokrystalická - hornina pouze z krystalů

hemikrystalická - část tvoří krystaly a část

je afanatická - sklovitá

hyalinní - totálně sklovitá

holokrystalická všesměrná

holokrystalická ofitická - lišty Plg - obrazce

holokrystalická panichiomorfní - všechny min.

mají stejný způsob omezení

holokrystalické porfyrické

holokrystalické granofyrické

• textura orbikulární

paprsčitá

fluidální, proudová

pórovitá

pěnitá

struskovitá, pemzová

mandlovcovitá

brekciovitá

šlírovitá

• struktura granitická, gabrově zrnitá, ofitická, porfyrická

felsitická, sklovitá

• palingeneze rekrystalizace bez přetavení ( palingenetické žuly )

• světlé horninotvorné minerály křemen, K-živce, plagioklasy, muskovit, foidy

• tmavé horninotvorné minerály olivín, pyroxeny, amfiboly, biotit

• akcesorické minerály zirkon, turmalín, apatit, magnetit, ilmenit, pyrit

• batolit homogenní magm. těleso

• pluton heterogenní magm. těleso - několik typů intrusí

• etmolit nahoře rozšířený hřibovitý peň

• ringová struktura z pně vybíhá roj žil

• lakolit

• cedrovitý lakolit

• fakolit antiklinály

• lopolit synklinály

• neovulkanity od konce mesozoika dodnes

• paleovulkanity starší, zejména paleozoické

• lineární erupce podél pukliny

• areální erupce plošné - protavení do velké plochy

• centrální erupce komínovitý přívod - sopky, maary apod.

• maar výbuchové hrdlo; výplň komínu = diatrema

• výtlačné kupy viskózní kyselé až intermed. lávy

• výbuchová kaldera starý stratovulkán - SOMA

plošina kaldery - ATRIO

nejmladší kužel v kaldeře

• propadová kaldera vyprázdnění magm. krbu nebo protavení

blízko pod povrch

• erozní kaldera

• bazické lávy - divergentní rozhraní

• intermed. lávy - konvergentní rozhraní, subd. zóny

• kyselé lávy - kontinentální ( terestrický ) vulkanismus

• bloková láva - balvanitá - aa láva

• provazová láva - pahoehoe

• polštářová láva - pilow láva

• obsidián -sklo bez vody

• smolek - sklo s vodou

• pemza - bublinatá sklovitá hmota

• tefra - nezpevněná pyroklastika

• autigenní pyroklastický materiál a) juvenilní - sopečné pumy, čerstvá láva

b) resurgentní - starší produkty lávových výlevů

( u stratovulkánů )

• alotigenní materiál cizorodý materiál - horniny Zemské kůry ( metamorfity .. )

• velikost klastik vulkanické ( somské ) balvany

sopečné pumy

lapilli

sopečný písek

sopečný prach

• vulkanický ignimbrit spečené koláče dopadlé na zem

typy vulk. činnosti

• havajský typ lávové jezírko, plyny vyvolávají gejzíry lávy

ploché sopky, řídká láva

• strombolský typ mnoho vulkanických pum

• peléský typ viskózní láva - vytvoří se jehla, prudké výbuchy)

• vulkánský typ kyselejší viskózní lávy ( dacit ) způsobují neustálé výbuchy

čímž vznikají samá pyroklastika téměř bez lávových proudů

( nasypané pyroklastické kužely )

• fumaroly 200 - 800ºC

nejteplejší - chloridy

HCl, SO₂ ( 400 - 500ºC )

salmiak, CO, CO₂, H₂S ( 200ºC )

vodní páry, CO₂, H₂S

• solfatary sirné sloučeniny, H₂O, H₂S, SO₂, CO₂; 100 - 200ºC, sirné

výkvěty

• mofety suché výrony CO₂ bez vodních par - nejsou vidět

• facie ucelený soubor popisných znaků tělesa horniny, který

tuto horninu odlišuje od ostatních

- diagnostické pro určité procesy a prostředí sedimentace

• čočkovité zvrstvení čočky písku v bahně

• mázdřité zvrstvení mázdry bahna v písku

• Boumova sekvence gradační zvrstvení turbiditních sedimentů

• flute marks proudové stopy ( rýhy, žlaby... ) na bázi turb. proudu

• imbrikace doškovité uspořádání úlomků v úlomkotocích

• konvolutní zvrstvení deformace měkkého sedimentu, např. pískové duny

se zvodní a zdeformují se ( připomínají zvrásnění )

• pelagické sedimenty většina materiálu pochází z vodního sloupce - plankton..

vznikají slínovce, mikritické vápence, křída - kokolity

• epikrustální sedimenty vznikají na Z. povrchu

• reziduum = eluvium nepřemístěné zvětraliny

• mechanoglyfy vrstevní nerovnosti vzniklé mechanicky

• bioglyfy vrstevní nerovnosti vzniklé činností organismů

• hrubě lavicovitá vrstevnatost nad 10 cm

• desková vrstevnatost 1 - 10 cm

• laminace 2 mm - 1 cm

• tenká laminace pod 2 mm

• litifikace zpevňování sedimentu

• diageneze soubor litifikačních procesů

• autigeneze intrastratální rozpouštění a cementace - vznikají

autigenní minerály tvořící tmel

• matrix primární hmota ukládaná spolu s klasty

• cement = tmel sekundární vysrážené minerály

• psefit = rudit = slepenec

• psamit = arenit = pískovec

• aleurit = lutit = prachovec

• pelit = lutit = jílovec

• angulární ostrohranný

• subangulární mírné opracování

• suboválný oválný

• oválný kulovitý

• silt prach

• fyzikální jíl taková zrnitost, pod kterou už nezáleží na složení

aby se sediment označil jako jíl

• silicity křemité sintry, gejzirit, opál, limnokvarcit - jezerní

prostředí, rohovce, buližník

humolity

• uhlí rašelina - lignit - hnědé - černé - antracit

lesklé - vitrit

pololesklé - klarit

matné - durit

vláknité - fusit

• sapropelity ropa, zemní plyn asfalt, ozokerit ( zemní vosk )

• vrstevnatost sedimenty

• břidličnatost metamorfity

• katakláza křehká deformace

• mylonitizace plastická deformace

• fylonitizace ( ultramylonitizace ) drcení na velmi jemné částečky, břidličnatost

• migmatity tvoří se od 600ºC - vysoký tlak, voda

• pretektonické minerály korodované

• syntektonické minerály rotované

• posttektonické minerály idiomorfně omezené

• metamorfovaný ryolit porfyroid

• metam. dacit, andezit porfyritoid

• metam. efuziva leptinity (Q, slídy, živce, granát, kyanit )

• metam. granity ortoruly

• diaftoréza zpětná metamorfóza

• diastrofické struktury tlakové - epeirogenetické ( pevninotvorné )

a orogenetické - horotvorné

• epeirogeneze pomalé vertikální pohyby, transgrese, regrese moře...

nediastrofické struktury

• gravitační procesy

• olistolit jednotlivé těleso - sesuvy ve flyšovém pásmu

• olistostrom hornina složená z olistolitů

• glacitektonika rozbití sedimentu do ker tlakem ledovce

• kryoturbace zvíření sedimentu zamrzáním a rozmrzáním vody

• soliflukce = půdotok permafrost - rozmrznutí půdy - sjede po svahu

• duktilita hornin = plasticita

• křehká deformace ( se zlomem ) rupturelní

• budináž vrstvy o různé duktilitě - pískovec deformován křehce

a jílovec duktilně - desky pískovce mezi hmotou jílovce

vrásy

• flexura jednoduchý ohyb

• délka vrásy délka antiklinály + délka synklinály

• hřbet vrásy ( spodina - spodní část ) nejvyšší místo vzhledem k horiz. rovině

• vrchol vrásy ( kýl - spodní část ) osa vrásy, nejvíce ostrá část

• invergence prosté vrásnění se vztyčenými vrásami

• vergence dominantní směr vrásnění

• symetrické x asymetrické

• vzpřímená ( symetrická ) - šikmá - přímá - překocená - ležatá - ponořená

• oblé, ostré, zklikacené, kufrovité, vějířovité, s odškrceným jádrem

• otevřené x uzavřené

• izoklinální ( souklonné )

• diapyry - ptygmatické vrásnění

• brachyvrásy - ponořené

• koncentrická vrása - materiál rozprostřen ve vrstvách stejné mocnosti

• kongruentní vrásy - více materiálu se nachází ve vrcholech vrásy

• lahar bahnotok

• struktury metamorfitů lepidoblastická

granoblastická

lepidogranoblastická

• pukliny jsou uzavřené ( plochy se dotýkají )

• trhliny otevřené ( mezi plochami je prostor )

• vikarování puklinového systému rozvětvování puklin

• konkinkony kuželovitě ( trychtýřovitě ) uspořádané

plochy diskontinuity

kliváž:

hustá soustava paralelních nebo subparalelních trhlin trhlin, které pronikají celým tělesem. Vznikají po diagenezi nebo před metamorfózou.

liton deskovité těleso omezené doménami kliváže

pravá kliváž napříč původní vrstevnatostí - domény svírají

s primární strukturou určitý úhel

• vrstevní kliváž paralelní s primární vrstevnatostí - vznik tlakem

• puklinová kliváž oddělení pravé pukliny, neporušená hornina litonů

• puklinová kliváž krenulační plastická deformace litonů

• kontinuální kliváž husté, málo mocné litony

• kliváž toku deformace tokem, výrazná rekrystalizace

• výška skoku vertikální vzdálenost poklesu ( zlomu )

• směrné dislokace paralelní s geol. strukturami, např. vrásami

• zlom s vlekem vrstvy " hákují " podle smyslu pohybu zlomu

• vlek kontinuální bez porušení

• vlek rupturní vrstva se láme

• automorfní hrásť poklesová

• xenomorfní hrásť vzniká přesmyky bloků

• příkrov tektonická jednotka přesunutá na velké

vzdálenosti na cizí podloží

• autochton podloží; původní jednotka

• alochton cizí jednotka

• čelní digitace příkrovu vrásnění a hnětení čela příkrovu

• zpětná vergence zpětná digitace - proti směru pohybu příkrovu

• tektonické okno vzniká denudací orogénu - obnažení autochtonu

• tektonické bradlo zbytek orogenu - solitérní skály

• antiklinorium, synklinorium velké vrásové struktury, jejichž ramena jsou

zvrásněna jednoduchými vrásami

• antekliza, synekliza mírné vrásy ( malá amplituda ) velkých rozměrů ( 100 km )

ortogeosynklinála - vlastní synklinála nad mobilní zónou; pokles dna v první etapě vývoje; zeslabená litosféra -

( eugeosynklinála ) iniciální vulkanismus; vyvrásnění sedimentů; příkrovy vytlačeny do předpolí pánve

miogeosynklinála - předhlubeň - flyšová pánev - zbytek stlačené pánve z předpolí orogénu, který je předurčen k

zaplnění sedimenty ( flyšové sedimenty = MOLASA ), už neklesá

• vnější molasa předhlubeň orogénu

• vnitřní molasa deprese uvnitř klidného vyvrásněného pohoří

• finální vulkanismus - subsekventní na konci orogeneze - kyselý, intermediální

• shrnutí: iniciální vulkanismus - flyš bez vulkanismu - předhlubeň s molasovými sedimenty bez vrásnění -

finální vulkanismus

• kraton stabilní oblast - vyvrásněný orogén

• štít kraton se zvedá a jsou denudovány stále hlubší partie

• šelf pokles kratonu, transgrese moře - šelf = mělké moře

s kontinentální kůrou

• tabule horizontálně uložené nevyvrásněné sedimenty

usazené na šelfu

• platforma podklad kratonu

• paraplatforma smíšená platforma - zarovnání orogénu, podloží

i ostatních jednotek

hlavní orogenetické cykly:

Archaikum:

SAAMIDY 3,6 mld. let

ALGONSKÉ vrásnění 2,6 mld. let - hranice archaika a proterozoika

KADONTSKÉ vrásnění ( ASSYNTSKÉ ) 570 mil. let - ukončuje prekambrium

Silur - devon:

KALEDONSKÉ vrásnění 350 mil. let

paleozoikum - mesozoikum:

VARISKÉ ( HERCYNSKÉ ) vrásnění 250 mil. let

křída - terciér:

ALPINSKÉ vrásnění 100 mil. let

Zemětřesení:

• hypocentrum zdroj vlnění v Z. kůře

• epicentrum nejrychlejší projev na Z. povrchu - vertikální vlnění

• P vlny - primární - podélné střídání komprese a dilatace

prochází pevnými i kapalnými látkami, nejrychlejší

• S vlny - příčné - střižné, sekundární vlnění; pomalejší, pouze v pevných látkách

• L vlny - povrchové pouze na povrchu

• Rayleighovy vlny deformace kolmo k povrchu

• Loweho vlny deformace paralelně s povrchem

• stín PS vln 103º - 142º

• exogenní zemětřesení vlivy z povrchu - 3%

• endogenní zem. vulkanismus - 7%

• tektonické zem. pohyby lit. desek - více než 90 %

povrchová do 10 km

mělká 10 - 60 km

středně hluboká 60 - 300 km

hluboká 300 - 800 km

• Richterova škála 2 - 8 stupeň

• M - M stupnice 1 - 12

• magnitudo Richterovy stupnice dek. log. amplitudy zemětřesení v mikrometrech

registrovaný standardním Wood-Andersonovým

krátkovlnným seizmografem 100 km od epicentra

• litostratigrafie horninová stavba a vlastnosti

člen - souvrství - skupina

• biostratigrafie na základě paleontologického obsahu

• vůdčí zkamenělina co nejkratší život na Zemi

co největší celosvětový rozsah

nenáročnost na prostředí

snadná určitelnost

předpoklady pro dobré zachování

• biozóna část s výskytem určitého druhu živočicha

• intervalová zóna bez paleontologických nálezů

• chronostratigrafie dělí horniny podle časových údajů

eón - éra - útvar -oddělení - stupeň

• geochronologie jde čistě o časový údaj - charakterizuje čas

opírá se o biostratigrafii

• rozpadové řady U²³⁸→Pb²⁰⁶ poločas 4,5 mld. let

U²³⁵→Pb²⁰⁷ poločas 0,713 mld.

Th²³²→Pb²⁰⁸ poločas 1,3 mld.

K⁴⁰→Ar⁴⁰

Rb⁸⁷→Sr⁸⁷ poločas 47 mld.

C¹⁴→N¹⁴ poločas 5 730 let

Planetární systém:

Slunce:

• H, He

• průměr 1 390 000 km

• 150 000 000 km od Země

• 81 % H, 18 % He

• vnitřní teplota 20 000ºC

• vnější teplota 6 000ºC

Merkur:

• silné magn. pole

• objemné Ni-Fe jádro

• silikátový obal

Venuše:

• hustá, horká atmosféra

• 96% CO₂, N₂, H₂, HF, CO, SO₂

• povrchová teplota až 500ºC

• bez magn. pole

• konvergentní litosféra

Mars:

• jižní hemisféra 3,5 mld. let - impakty, zmrzlý CO₂

• severní 1,5 mld. let, permanentní led

• Mnt. Olympus 500 km báze, 27 km výšky

• walley Mariner 5 000 dlouhé, 6 km vysoké

• permafrost

• Fe, S jádro

Měsíc:

• pevné kovové jádro

• 1 700 km poloměr

• mare - tmavší basalty

• vyšší části - světlé andezity

• regolit úlomkovitá hmota na povrchu

exogenní procesy:

• slapové síly gravitace dvou kosmických těles

• ze Slunce dopadá na Zemi 0,3 cal/1cm²

• humidní prostředí vlhké, agresivní

• aridní klima suché, mírné

• desintegrace mechanický rozpad, zvětrávání

• dekompozice chemický rozpad

• expanze zvětšení

• kontrakce zmenšení objemu

• deskvamace = exfoliace = odšupinatění plochy odlučnosti vzniklé kontrakcí a expanzí

• jaderné rozpady v pouštích objemové změny pronikají hluboko do tělesa

• makroexfoliace kulovitá foliace velkých komplexů ( plutony )

• mrazové větrání mrazové klíny, kryoturbované půdy, kamenná moře

• endobionta např. červi v sedimentu

produkty větrání minerálů:

• křemen - korodovaná křemenná zrna, křemitý gel

• ortoklas - kaolinit, křemen, draslík, SiO₂ v roztoku

• albit - jílové min., sodík, křemík

• anortit - kalcit, křemen, Al, Ca

• biotit - jílové min., hematit, Ca, limonit, kalcit, křemen

• pyroxeny - jílové min., hematit, Ca, limonit, kalcit, křemen

• amfiboly - jílové min., hematit, Ca, limonit, kalcit, křemen

• olivín - hematit, limonit, křemen, Fe, Mg, Si

• kaolinit kontinentální zvětrávání

• illit stabilní v mořském prostředí

• kaolinické zvětrávání - částečná ztráta SiO₂, hromadění hliníku, ztráta Ca, Mg, Na, K

• lateritické zvětrávání - horniny s Mg a Fe, hromadění hliníku, produkce trojmocného Fe - vzniká hematit,

magnetit, limonit, goethit; úplná ztráta SiO₂, únik Ca, Mg,

Na, K

• gossan druhotně nabohacená zóna díky vzlínaní roztoků

• eluvium nepřemístěná zvětralina

• deluvium gravitačně přemístěná zvětralina

• aluvium řekou přemístěné sedimenty

• proluvium nevytříděné sedimenty - např proluviální vějíře na

úpatí hor

• eroze = denudace obnažování Zemského povrchu

• pedologie věda o půdách

• pedogeneze vznik půd

• půdní klimax stabilizovaný půdní profil v místních podmínkách

• hlavní půdotvorní činitelé matečná hornina

podnebí

organismy

čas

reliéf oblasti

• litomorfní půdy poplatné složení matečné horniny

• ascendence pohyb látek do hloubky - vsak vody

• descendence = výpar vzlínaní vody k povrchu)

• pedoklima půdní klima

• edafon živá složka půdy - půdní flora a fauna

• topogenní půdy velký vliv geografické pozice

• půdní katéna sled vývojových stádií vzniku půdy

• humus = soubor všech neživých org. látek nahromaděných v půdě

• humifikace = soubor procesů vedoucí k transformaci org. materiálu na živné látky

• struktura půdy 1) sypká půda

2) souvazná ( koherentní ) půda - pevná - koloidy

3) agregátová struktura - nezávislé agregáty - hrudky

PÚDY:

• terestrické: syrozemě, sprašové půdy, rankery, rendziny, černozemě, hnědozemě, podzoly, illimerizované půdy, terrae calcis, latosoly a plastosoly

• semiterestrické půdy - mělce do profilu zasahuje podzemní voda: nivní a glejové půdy

• subhydrické půdy - vytvářejí se pod vodou: gyttja

• syrozemě hlavně mech. větrání

slabý horizont A na C

počáteční stadium vývoje katény

• sprašové půdy velký A na C, optimální podloží

• rankery stepní půdy chudé živinami na silikátových substrátech

malé A, horské oblasti

• rendziny výrazné A a C, vyzrálé půdy na karbonátovém

podkladu, humusokarbonátové půdy

• černozemě vyvíjejí se ze sprašových půd, až 2,5 m mocný A,

mírné pásmo, na spraších

• hnědozemě dobře vyvinutý B - koncentrace látek a hydroxidů Fe

• podzoly výrazně kyselé půdy pod lesními porosty a močály,

vyloužení látek do spodních partií profilu

• illimerizované půdy pod listnatými lesy, silné obohacení koloidy,

jílovými minerály a hydroxidy Fe

• terrae calcis vyzrálé půdy na karbonátovém podkladu

zbytek po vyloužení Ca - jílové minerály a hlavně

hydroxidy Fe - červené země - terra rosa

• latosoly, plastosoly silně zvětralé, velký B, silikátový podklad, Si gely

VODA:

• konstituční voda = hydroxylová = mřížková = pevná konstituční - OH jako aktivní iont ve stavbě minerálů,

uvolňování při 500 - 600ºC

• krystalová voda = volná konst. voda = hydrátová = adsorpční - vázaná jako H₂O v minerálech ( sádrovec )

uvolňování při 100 - 200ºC

• molekulární zeolitová voda - podobná krystalové vodě, ale k dehydrataci dochází kontinuálně

• molekulární osmotická voda ( polotuhá ) - minerály s vrstevní mřížkovou stavbou - jílové minerály - bobtnavost

• molekulárně kapilární voda - v prostorech do 10^-7 mm - vlastnosti jsou dány spíše molekulovou vazbou pro velmi malé rozměry kapilár - např. dehydratace opálu

• obalově pevně vázaná voda = pelikulární obal - monomolekulární povlak H₂O

• obalově lehce vázaná voda - je to vlastně mocná pelikulární vrstva ( silnější povlak )

• kapilární voda - prostory od 0,003 do 0,5 mm; menisky = zvednutí hladiny vlivem kapilárních sil

• kapilární třáseň zavěšená na zvodněném nadloží

• kapilární třáseň podepřená horizont odčerpává vodu ze zvodněného podloží

• pendulární ( obvěsná ) voda prstence vody na styku zrn

• funikulární voda (oblivná ) dochází ke vzlínání vody - pohyblivá voda

• akvifer = kolektor zvodnělý horizont s volnou vodou

• průlinová voda v mezerách mezi zrny ( intergranulární prostory )

• puklinová voda na puklinách, trhlinách, zlomech - velká rychlost

• krasová voda nejvyšší rychlost

• infiltrační oblast oblast vsaku vody

• piezometrické niveau (= přetlaková úroveň ) volná hladina artézské vody

• artézská hladina podzemní voda s napjatou hladinou

• kladné piezometrické niveau hladina volné vody nad ústím vrtu

• Darcyho zákon pro rychlost pohybu podzemní vody:

v( Q ) = k[ ( h₁ - h₂ ) / L ]

v - rychlost vody

k - koeficient pohyblivosti

L - vzdálenost míst měření

h₁, h₂ - hloubky podzemní vody

• hydroisohypsy hloubkové linie podzemní vody

• depresní kužel studny - vzniká odčerpáváním vody studnou

• prameny údolní - vyvěrá v depresi

spádový - vytéká nad nepropustnou vrstvou

suťový

přepadový

vzestupný - podél geol. struktur, např. zlomu...

• minerální vody nad 1 g min. látek nebo CO₂ na 1 litr vody, nebo jakýkoliv obsah radonu

• akratopega = prosté vody ( studené ) do 24ºC

• celková tvrdost vody všechny rozpuštěné látky

• trvalá tvrdost látky nelze vysrážet, nebo jen těžce

• přechodná tvrdost uhličitany Ca, Mg, které se dají odstranit

minerální vody: ( podle stupně mineralizace )

• 1 - 5 g/l vody slabě mineralizované vody osmoticky hypotonické

( osm. tlak nižší, než tlak tělních tekutin )

• 5 - 15 g/l osmoticky isotonická voda - tlak jako tělní tekutiny

• 15 - 35 g/l osmoticky hypertonické - nesmí se pít, pouze koupele

• nad 35 g/l minerální gely - koupele

• slabě termální vody ( hypotermální ) 25 - 35ºC

• normální termální vody 35 - 42ºC

• horké vysokotermální vody ( hypertermální ) nad 42ºC

• kyselky pouze CO₂ nad 1 g/l

zemité - Mg, Ca

alkalické apod.

podle iontů:

• alkalické Na

• muriatické NaCl

• síranové SO₄^2-

• sirné SO₃^2-

• železité Fe

• juvenilní voda voda z magmatického procesu

• vadózní voda voda prosakující z povrchu

Krasové jevy:

• podzemní krasové jevy primární - rozpouštění, destrukce

sekundární - vysrážení CaCO₃ z roztoků

povrchové krasové jevy:

• škrapy ostré hřbetovité útvary

• geologické varhany vysoké škrapy stabilizované v půdě

• závrt trychtýřovitý otvor vzniklý rozpouštěním na křížení puklin

• jama válcovité pokračování závrtu do hloubky

• struga brázda s trychtýřovitým tvarem vzniklá spojením závrtů

• uvaly hlubší suchá údolí - spojení větších závrtů

• ponor tok mizí ( zapadá ) do podzemí

• vyvěračka výtok podzemního toku

• poloslepé údolí končí ponorem toku nebo začíná vyvěračkou

• slepé údolí začíná vyvěračkou a končí ponorem

• vysuté údolí do většího údolí ústí menší z vyšších partií

• polje rozsáhlé deprese, kotliny vzniklé krasověním oblasti

• estavely v některých obdobích jsou vývěry a jindy ponory

podzemní krasové jevy:

• evorze vymílání turbulencí vody - vznik hrnců apod.

• eforační kanály zúžené kanály

• sifon přepadový kanál - vznik občasných pramenů

• evakuační prostor jeskyně celkový prostor i se sedimenty

• konvakulační prostor volný, nezasypaný prostor jeskyně

• chiropterit fosilizované netopýří guano

• jeskynní led permanentní led vznikající v prostorách bez větrání

• stalagmity rostou odspoda

• stalaktity rostou ze stropu

• stalagnát spojení stalaktitu a stalagmitu

• jeskynní perly vysrážený kalcit do kulovitých tělísek

• jeskynní svícny srážení na úrovni vodní hladiny

typy krasů:

• holokras úplný kras, čisté vápence, velká plocha, bez pokryvu,

dokonale vyvinutý kras

• merokras polokras, neúplný kras, vložky nerozpustných sedimentů,

znečištěné vápence, např. Moravský kras

• Cances ["kós"] vápencové plateau, méně vyvinutý než holokras

• jurský typ střídání vápenců a dolomitů, několikastupňovitý kras

• cocpitský typ zralý kras, zbytky vápenců mezi kaňony, poslední

etapa vývoje

• kuželový kras pokročilé stadium vývoje - humidní prostředí,

kuželovité kopce s velkým sklonem a bohatou vegetací

Povrchová voda:

• tavná voda vzniká roztátím ledu nebo sněhu

• stabilní vodní síť trvalá vodnost po celý rok

• horní erozní báze pramen; místo, kde řeka začíná erodovat

• dolní erozní báze konec toku; ústí do moře, konec transportu

• spádová křivka úklon řečiště v oblasti toku

• výsep nárazový břeh řeky

• jesep jesepový břeh řeky ( vnitřní )

• neckovité údolí vzniká na středním toku boční erozí

• zpětná eroze řeky zpětný postup spádové křivky

• pirátství řek zpětnou erozí se řeka napojí na povodí jiné řeky

• Reynoldsovo číslo >1 - nadkritická rychlost proudění - turbulence

<1 - laminární proudění

součin rychlosti vody, hloubky a hustoty prostředí

lomeno viskozitou prostředí

• trakce materiál posouván po dně, válen

• saltace doprava poskokem, zrna neustále vyhazována opět dopadají

• ve vznosu částice se vznášejí ve vodě

• plovoucí předměty na hladině, např. led, kmeny apod.

• frakturace lámání materiálu

• laterální akrece ( nárůst ) sedimentů v říčním korytě - meandrující řeky

• jesepové valy valy vzniklé laterální akrecí

• agradační valy na výsepu - vznik při záplavách při přelití koryta řeky

• agradační sedimentace ( zpětná ) proti toku - vyrovnávání spádové křivky

• horní tok řeky max. spád, eroze, hloubková eroze, hrubý materiál

• střední tok hloubková a boční eroze - vznik teras

• dolní tok meandrování, kal, suspenze

• akumulační terasa zachovány zbytky původních sedimentů

• abrazní terasa staré sedimenty se odplaví a zbude původní dno řeky

• vložená terasa ve vlastních sedimentech si řeka prořízne další terasy

• aluviální vějíř proximální část = ústí vějíře

distální část = vzdálenější část

• divočící řeky rychle překládají své koryto, bohaté větvení, písečné valy...

• anastomózní řeky překládají své koryto, menší spád, větví se a opět se spojují, vznik při poklesu reliéfu - teče vlastními sedimenty

• meandrující řeky boční eroze a laterální akrece

• agradující řeky řeka nasytí pánev a musí si agradační sedimentací

zvednout spádovou křivku

• flotulace delty povlak nejjemnějšího materiálu přinášeného řekou,

který postupně vypadává z vodního sloupce a tvoří

tzv. prodeltu ( distální část delty )

• agradace delty postup delty zpět do kontinentu zvedáním spádové křivky

• výběhová delta typická delta

• výplňové delty vyplňují zátoku moře

• delty s dominantním vlněním písečné valy, plážové a příbojové sedimenty

• delty s dominující přílivo-odlivovou zónou nejrozsáhlejší prodelta, přílivo-odlivové kanály

• estuárie ( nálevkovité ústí ) přílivo-odlivové prostředí, moře působí hluboko do řeky,

ostrůvky sedimentů

• příbřežní aluviální plošina ( pás ) spojení delt nebo aluviálních vějířů

• epigenetické údolí nekopíruje geol. struktury, např. řeka je predisponována

horními vodorovnými vrstvami a zaklesne se do podloží

tak, že nezáleží na jeho geol. strukturách ( vrásy ... )

• escarpment strmá stěna i s převisy

• tabulové hory vznik vodní nebo eolickou erozí - omezené strmými

stěnami vzniklé z tabulového plateau

• svědecké hory zbytky po tabulových horách

• plateau = messas plošiny

• kvesta mírně ukloněné vrstvy končící srázem

• kozí hřbety větší sklon

• peneplén = parovina zarovnaná krajina

• antecendentní údolí vzniká rejuvenalizací ( zdvihem ) reliéfu

• katarakty zpeřený úsek řeky s velkou denudací a velkým převýšením

• konsekventní tok ( sousledný ) teče po vrstevních plochách geol. struktur

• obsekventní tok teče kolmo k vrstevním plochám

• subsekventní tok teče podél geol. struktur

• insekventní tok zcela nezávislý na geol. strukturách

• okrouhlík odškrcený zbytek plošiny v meandrující řece

Glaciální jevy:

• regelace ledu tání ledu v tlakové zóně a opětné zamrznutí

• firn hromadění většího množství sněhu a jeho kompakce

• tabulový led na vodních plochách

• puklinový led, led pórů voda v půdě nebo v pórech hornin zamrzne

• permafrost věčně zmrzlá půda

• ablace ledovce úbytek hmoty na povrchu ledovce ( výpar )

• kryokonitové důlky = ablační povrch připomíná škrapy, odtávání ledu

typy ledovců:

• vysokohorské ( údolní ) ledovce

• piedmontní ledovce ( úpatní ) na úpatí horstev - spojování ledovců

• ledové štíty = fjoldy ledová plošina na vyvýeném místě

• kontinentální ledovce

• glacieustatické pohyby vznikají zatížením nebo odtátím ledovce, např. zvedání

Skandinávie

• periglaciální prostředí nivální oblast, tedy tam, kam nedosahuje zalednění,

ale působí zde jevy jako kryoturbace, soliflukce apod.

• telení kontinentálního ledovce odlamování ker do moře

• exarace = hloubení led se zahlubuje do skalního podkladu

• detrakce = odlamování zarovnávání výstupků

• deterze = zarovnávání a zahlazování ledovcové ohlazy, glaciální striace, glaciální lunoidy

• trogy ledovcová údolí tvaru U

• soufky kameny se striacemi

• oblík zaoblená elevace podložní horniny

• kary, cirky kruhové prohlubně

• areta ostrý hřbet mezi 2 údolími vzniklými exarací

• horn vzniká spojením několika aret

• ledopád pohyb ledu po svahu s velkým převýšením

• ogivi = páskování ledu vzniká barvou ledu a horninových úlomkú, které

se střídají na povrchu ledovce

• drumliny doutníkovité elevace tillovitých sedimentů

• eskery sedimenty vyplněná koryta podledovcových řek

• sandry = výplavová plošina glacifluviální sedimenty pod ledovcem

• nunatak skalní výčnělek vystupující nad ledovec

• ledovcové schody

• glaciomarinní sedimenty v oblasti telení ledovce

• erratica ( eratické balvany ) = bludné balvany bloky hornin zavlečené ledovcem na cizí podloží

• stadiály drobnější doby ledové

• bugry, výmrazky elevace vzniklé kryoturbací

• polygonální půdy vznikají soliflukcí - těžší kameny putují do depresí

• gerlandové půdy usměrněné polygonální půdy

Eolická činnost:

• složení atmosféry: N₂ - 78,084 %

O₂ - 20,946 %

Ar - 0,934 %

CO₂ - 0,035 % = 350 ppm

Ne - 18,18 ppm

He - 5,24 ppm

Kr - 1,14 ppm

Xe - 0,087 ppm

H - 0,05 ppm

• troposféra CH₄ metan - 2 ppm

C₃H₄ propan - 2 ppm

N₂O - 0,5 ppm

O₃ ozón - 0,04 ppm

aerosoly 0,01 - 0,001 ppm

vodní páry - 5 300 ppm

dělení atmosféry:

• troposféra do 10 - 15 km, prudký pokles teploty, všechny vodní páry,

v 15 km ( tropopauza ) -50 až -60ºC

• stratosféra od 15 do 50 - 80 km

• mezosféra od 35 - 50 do 80 km; mezi strato- a termosférou,

produkce O₃

• termosféra nad 50 - 80 km, oteplování až na +50ºC

• ionosféra prudký pokles až na -90ºC, do 400 km, ionizace plynů

• exosféra nad 400 km; odraz vln

• magnetosféra odraz vln - přenos rádiových vln

• polutanty plyny i částice znečišťující atmosféru

• deflace = odvívání prachu; deflační plošiny

• voštinové zvětrávání - nepravidelné prohlubně = aeroxysty

• vítr vznik viklanů, skalních bran

• hrance facetované kameny s malými aeroxysty

• serir oblázková poušť - vzniká exfoliací a deflací

na velké ploše

• závěj materiál navátý za překážku

• návěj před překážkou dále

• přívěj před překážkou blíže ( přimyká se k ní )

• boční návěj kolem závěje

• duny barchany, závětrná strana 30 - 34º

parabolické duny

příčné duny

podélné duny

hvězdicovité duny ( kombinované ) - spojení více dun

• eolické čeřiny index čeřiny 1/15 až 1/30 ( poměr výšky a délky )

• hamády kamenité pouště vzniklé deflací jemného materiálu,

kameny pokryté tzv. pouštním lakem - oxidy Mg a Fe,

vznik krust

• vádí suchá vyschlá údolí

• pouštní dlažba exfoliace na velké ploše spojená s deflací jemných částic

• prérie, step, savana, tundra, pampa nad 400 mm/rok

• polopouště srážky 200 - 400 mm/rok

• pouště pod 200 mm/rok

Gravitace:

• bulging vyhřeznutí hmoty po zatížení nadložím

• tixotropní jíly stačí malý impuls, a dojde k jejich ztekutění

• plíživé pohyby mm, cm za rok - soliflukce, hákování vrstev apod.

• středně rychlé pohyby cm - dm za den - sesuvy, skluzy, hrnutí bahna, sutí...

• prudké pohyby až přes 100 km/hod - lahary, kamenotoky

• kerný sesuv po predisponované kluzné ploše

• rotační sesuv pohyb plastické hmoty

• proudový sesuv hmota vyteče po svahu

• plošný sesuv

• mury rychlé suťové pohyby

• tekuté písky zvodnělé písky - chovají se jako hustá kapalina

Jezera:

• intermitentní jezera v některých obdobích vysychají; vznik krust

• Kaspické moře 440 000 km²

• kryptodeprese dno jezera je pod hladinou moře

• hloubená jezera rifty, pánve, maary, krátery, kaldery, závrty, kary, morény,

mrtvý led, výplavové plošiny, slepé meandry

• hrazená jezera lávová hráz, jiný způsob přehrazení, morénová jezera,

meandrující toky, ve vádí

• limnické sedimenty jezerní

• peralické pánve molasové - na příbřežní plošině

Moře:

• voda SO₄, HCO₃, chloridy, bromidy, jodidy, K, Fe, Sr

• od proterozoika se nezměnila salinita moře

• ionty Cl - 55 %

Na - 30,6 %

SO₄ - 7,7 %

Mg - 3,7 %

Ca - 1,15 %

K - 1,1 %

HCO₃ - 0,4 %

• pH vody = 8,1

• CCD hranice pod ní převládá rozpouštění karbonátů

• neritické prostředí = předbřeží = sublitorál šelf - mělké části

• batyál kontinentální svah

• abysál hlubokomořské plošiny

• litorál = pobřeží, příbřeží plážové, deltové sedimenty

• guyoty podmořské stolové hory - plošiny - abraze

• supratidální zóna nad linií přílivu

• intertidální zóna přílivo-odlivová zóna

• subtidální zóna pod linií odlivu

• hluchý příliv Slunce, Země a Měsíc v pravém úhlu

• skočný příliv Slunce, Země a Měsíc v linii

• srubové pobřeží, útesové kolmé stěny - sruby, brány, tunely, solitérní skály,

abrazní plošiny

• plážové pobřeží písčité pláže, valy, plošiny, lámání vln

• Wattové pobřeží velmi nízký úklon, lámání vln, bariérové ostrovy,

odlivové kanály, pelity

• epeirická moře občasně komunikují s oceánem nebo vůbec

• interkontinentální moře např. středozemní

• epikontinentální moře normální moře se zálivy

• thalasokratické období transgrese moře

• geokratické období regrese moře

• laterální posun materiálu na pobřeží boční větry, vznik kos

• liman záliv, laguna za písečnou kosou

• tombolo= přemostění sedimenty za překážkou vzniklé refrakcí ( lámáním ) vln

• konturové proudy putují od pólů k rovníku paralelně s pobřežím

• upwelling vzestupné hustotní proudy, vznik nerostných ložisek

• konturové proudy teplotní proudy putující od pólů k rovníku a proudící

kolem nebo šikmo ke kontinentům

• Corriollsovy síly síly způsobující stáčení větrných a vodních proudů

v rovníkové oblasti

důležitější hranice ve stratigrafii:

• hranice archaikum - proterozoikum 2,5 mld. let

• hranice proterozoikum - paleozoikum 545 mil. let

• hranice kambrium - ordovik 495 mil. let

• hranice ordovik - silur 443 mil. let

• hranice silur - devon 417 mil. let

• hranice devon - karbon 354 mil. let

• hranice karbon - perm 290 mil. let

• hranice paleozoikum - mesozoikum 248 mil. let

• hranice trias - jura 206 mil. let

• hranice jura - křída 142 mil. let

• hranice mesozoikum - kenozoikum 65 mil. let

• hranice paleogén - neogén 24 mil.let

• hranice neogén - kvartér 1,8 mil.let

• hranice pleistocén - holocén 10 000 let