Studenská práce v rámci zeměpisného projektu 2003
 




















 

 

Co je to zemětřesení?

Řada otřesů, které se šíří ve vlnách zemským nitrem nebo podél povrchu zemské kůry. Jejích příčinou je náhlé uvolnění energie v zemské kůře nebo ve svrchním plášti. Některá zemětřesení jsou tak slabá, že bez extrémně citlivých přístrojů se nedají zaznamenat. Naproti tomu jiná mají ničivý účinek jako vícenásobné exploze jaderných bomb. Např. zemětřesení v indickém státě Ásám v severovýchodní Indii způsobilo v r. 1897 devastaci území o rozloze 388 000 km2 (jako území Německa a Belgie dohromady).

Mělká zemětřesení často souvisejí s pohyby podél zlomů v zemské kůře. K intenzivnějším otřesům dochází ve větších hloubkách v zónách podsouvání ker zemské kůry. Příčiny těchto hlubších zemětřesení nejsou dosud zcela objasněny. Pásma nejčetnějšího výskytu zemětřesení jsou rozložena podél okrajů ker zemské kůry, což ukazuje na souvislost mezi těmito pásmy a kernou tektonikou. Jedním z pásem častých zemětřesení je tzv. ohňový prsten kolem Tichého oceánu. Jiné takové pásmo se táhne napříč Čínou, podél Himálaje, přes Írán do severního a jižního Středomoří.

V některých oblastech se zemětřesení vyskytují poměrně často. Nejsilnější z nich dokonce mění vzhled georeliéfu. Každým rokem je na Zemi registrován velký počet zemětřesení, který dosahuje až kolem jednoho miliónu. Většina je však slabých a jen několik desítek zemětřesení narušuje horniny a mění georeliéf. Pouze jedno zemětřesení ročně má v dlouhodobém průměru katastrofický průběh. Přesto v geomorfologii počítáme zemětřesení ke katastrofickým jevům.

Jak můžeme definovat zemětřesení?

Zemětřesení jsou charakterizována jednak velikostí (intenzitou), jednak silou (magnitúdo).

Intenzita zemětřesení je hodnocena podle jeho následků - podle toho, jak zemětřesení působí na obyvatelstvo postižené oblasti, jaké působí škody na stavbách a jaký je rozsah viditelných deformací zemského povrchu. Jako měřítko intenzity zemětřesení je všeobecně používána upravená Mercalliho stupnice.Intenzita zemětřesení je při témže zemětřesení různá v různých místech postiženého území, kdežto magnitudo zemětřesení je vyjádřeno jedinou hodnotou pro jedno zemětřesení.

Magnitudo zemětřesení je určeno rozměry seizmických vln, tzn. vibrací vysílaných z ohniska zemětřesení. Měřítkem velkosti těchto vln je Richterova stupnice. Zde platí vztah E = 11,8 + 1,5 M, kde E je v erg.

Centrum zemětřesení se nazývá ohnisko. Je to místo, odkud se šíří seizmické vlny. Všechna až dosud lokalizovaná ohniska zemětřesení leží v hloubce do 720 km pod zemským povrchem.

Epicentrum zemětřesení je bod na zemském povrchu, který leží přímo nad ohniskem. Intenzita zemětřesení všeobecně klesá se vzdáleností od epicentra.

Původ zemětřesení

Většina registrovaných zemětřesení má tektonický původ. Napětí vyvolané tektonickými silami v pevném tělese Země se hromadí za dlouhé časové období (po desítky až stovky let). Uvolněná energie se projevuje zemětřesnými pochody, k nimž náleží:

• posuny ker zemské kůry podél již existujících zlomů nebo vznik nových zlomů, což se často projevuje i v georeliéfu
• plastické deformace v oblasti ohniska zemětřesení
• zemětřesné vlny, které se šíří z ohniska zemětřesení zemským tělesem

Geomorfologická úloha zemětřesení se projevuje rozšířením a vznikem puklin, zlomů, vertikálním a horizontálním pohybem ker zemské kůry podél těchto zlomů, někdy i vznikem vrás.

Kromě zemětřesení tektonického původu rozlišujeme také zemětřesení řítivá. Ta vznikají zřícením stropů podzemních dutin nejčastěji krasového původu (jeskyně) anebo i dutin vzniklých dobýváním nerostných surovin. Hypocentrum leží nehluboko, jsou lokální povahy, avšak následky bývají často katastrofální.

Posledním typem zemětřesení jsou zemětřesení sopečná (vulkanická). Tyto zemětřesení bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Zpravidla předcházejí vlastním výbuchům, nebo výlevům lávy. Hypocentrum je vázáno na přívodní dráhu lávy (sopouch, prasklinu), v níž je vyvoláno pohybem ker pod tlakem vystupující lávy, nebo plynů a par.

Účinky zemětřesení

Účinky zemětřesení se zpravidla oceňují podle dohodnuté stupnice. Používá se řada stupnic podle norem jednotlivých států. Nejznámější je stupnice Mercalliho-Cancaniho-Siebera (MCS), která má 12 stupňů, jimž odpovídají určité velikosti P maximálního zrychlení zemětřesných pohybů v mm/s2.

Zemětřesení v moři

Zemětřesení při pobřeží nebo na dně oceánu vyvolává vznik mořských vln, zvaných tsunami. Vznikají vlivem přenosu energie zemětřesných vln ze zemské kůry do vody oceánů. Příznačná je pro ně velká rychlost šíření a velká délka vlny. Na volném oceánu mají jen malou výšku, a proto je lodě na volném moři zřídka zaznamenají. Jakmile však dosáhnou šelfu a pobřeží, vzroste amplituda vln, což má mnohdy katastrofické následky.

Největší zemětřesení od roku 1900

Místo: Datum: Síla:
Chile 22.5.1960 9,5
Prince William Sound, Alaska 28.3.1964 9,2
Andreanof Islands, Aleutian Islands 9.3.1957 9,1
Kamchatka 4.11.1952 9,0
Off the Coast of Ecuador 31.1.1906 8,8
Rat Islands, Aleutian Islands 4.2.1965 8,7
India-China Border 15.8.1950 8,6
Kamchatka 3.2.1923 8,5
Banda Sea, Indonesia 1.2.1938 8,5
Kuril Islands 13.10.1963 8,5

Co dělat v případě zemětřesení?

Zemětřesení na území České republiky je naštěstí jev velmi vzácný a nedochází při něm k obětem na životech nebo k velkým škodám. Čeští turisté se ale mohou setkat se silným zemětřesením při cestách do seismicky aktivních oblastí (Alpy, jižní Evropa -Portugalsko, Španělsko, Itálie, státy bývalé Jugoslávie, Řecko, Turecko; Kalifornie, Japonsko, atd.). Otřesy půdy mohou trvat od několika vteřin do maximálně několika minut (nikoliv desítky minut jako v amerických katastrofických filmech). Po silném zemětřesení mohou přijít v nepravidelných intervalech slabší dotřesy. Proto je důležité být informován o doporučených postupech při výskytu zemětřesení.
Vyrobil Jan Kučera, Petr Urbančík, Michal Čarný © 2003