Na
Pláni
současnosti

6. ročník
5. února 2019

8:30

Můj život s kardiochirurgií - DISKUSE

prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., IKEM

104

Jeden z nejuznávanějších českých chirurgů bude přenášet o své cestě na vrchol kariéry. Jak vypadá práce kardiovaskulárního chirurga ve špičkovém zařízení IKEM? Jaké má pan profesor plány do budoucna? Přijďte si poslechnout jeho příběh a popovídat si na téma kardiochirurgie. Přednáška bude probíhat formou diskuse - připravte si otázky.

Opuštěná společnost

Erik Tabery, týdeník Respekt

202

Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností. Připravte si otázky a přijďte společně s Erikem Taberym debatovat nejen o jeho nejnovější knize Opuštěná společnost.

Rusko jako aktér MV v kontextu krize na Ukrajině

PhDr. Michael Romancov, Ph.D., Institut politologických studií FSV UK

105

Ruská federace se cítí být mocností a jako mocnost i jedná. Podle ruské definice činí mocnost mocností ochota a schopnost jednat unilaterálně, tedy samostatně a bez ohledu na ostatní státy či normy mezinárodního práva. Ukrajina je skvělým ilustračním příkladem takového chování.

Komunikace hmyzu

doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., Katedra zoologie PŘF JCU

103

Zatímco lidé mezi sebou komunikují především hlasem a gesty, u hmyzu je nejrozšířenější způsob předávání informace pachem – feromony. Hmyz dovede těmito chemickými látkami sdělit informace o potravě či nebezpečí nebo rozpoznat příbuzného, ale zejména najít a zaujmout partnera pro rozmnožování. Informace může hmyz aktivně sdělovat i příslušníkům jiného druhu, případně šmírovat – číst cizí informace k vlastnímu prospěchu. Některé řády hmyzu běžně komunikují zvukem. Nejde jen o cvrčky a cikády, které slyšíme, ale i o další vibrace, včetně ultrazvuku. Podíváme se na rozmanitost orgánů signál vytvářejících i přijímajících – tedy orgánů smyslových. Zrak je u hmyzu především smyslem pro poznávání jejich prostředí, méně jej používají pro vnitrodruhovou komunikaci. Na druhé straně jsou světlušky a jiný hmyz schopny samy vytvářet světlo. Pomocí světla dokážou lákat partnera, ale i lhát a následně zabíjet.

Humanitární pomoc ve válečných konfliktech a po přírodních katastrofách

Marek Štys, Člověk v tísni, o.p.s.

206

V posledních letech ve světě roste počet lidí, kteří prchají před válkou nebo které zasáhla nebývale silná přírodní katastrofa. Konflikty v Sýrii, Iráku, Afghánistánu nebo na Ukrajině, zemětřesení v Nepálu, tajfun na Filipínách – to jsou situace a země, kde už roky pomáhá nevládní organizace Člověk v tísni. Jaká jsou nejrizikovější místa naší planety? Co vlastně obnáší humanitární práce? Jaké to je pracovat v extrémně chudém a často nebezpečném zahraničí? Více se dozvíte během povídání s vedoucím humanitárních programů Člověka v tísni.

České politické divadlo od první republiky po současnost

MgA. Tereza Pavelková, Katedra teorie a kritiky Divadelní fakulty AMÚ

214

Přednáška bude zaměřena na vývoj podob politického divadla; tedy takového divadla, které diváka nějakým způsobem konfrontuje s aktuální společenskou situací, s politickými problémy a otázkami. Politické divadlo má především v českém prostředí specifickou tradici, jež sahá hluboko do historie a která byla v průběhu času značně ovlivněna totalitním režimem. Výklad by měl tuto tradici nejenom přiblížit a charakterizovat, ale především pojednat o současném politickém divadle, které se rodí v demokratické společnosti a je tedy značně odlišné od předešlého historického vývoje.

Profese: policejní vyjednavač

Doc. JUDr. Mgr. Joža Spurný, Ph.D., Policejní akademie ČR

203

Kdo může být policejním vyjednavačem? Co musí znát a umět policejní vyjednavač? S kým, kdy, jak a o čem vyjednává? Jak vyjednávat s pachatelem zadržujícím rukojmí? Jak vyjednávat se sebevrahem? Na tyto a další otázky nabídne své zkušenosti bývalý vyjednavač Útvaru rychlého nasazení a současný pedagog Policejní akademie ČR v Praze.

Co se děje v zákulisí během rozhovoru s nositeli Nobelovy ceny?

Mgr. Daniel Stach, ČT

201

Co se děje v zákulisí během rozhovoru s nositeli Nobelovy ceny? Díky čemu a jak přistávají v televizním studiu sondy, které jsou na Marsu nebo ještě dál ve vesmíru? A jak funguje práce týmu, ze kterého je vidět jen moderátor? I na to odpoví redaktor a moderátor vědecké redakce ČT Daniel Stach. A k tomu i na další otázky, které vás budou zajímat – pokud bude znát odpověď...

Co všechno (ne)víme o Slunci?

Mgr. Jan Jurčák, Ph.D., Sluneční oddělení ASÚ

301

Slunce je naše nejbližší hvězda, která může být jako jediná detailně studována. Na přednášce se dozvíte, co všechno už o Slunci víme, co bychom ještě rádi zjistili, jak se Slunce pozoruje a jak bychom jej pozorovat chtěli. Dozvíte se, jak se dá ze světla, které k nám od Slunce přichází, určit jeho vnitřní struktura, vlastnosti slunečních skvrn a podstata dalších jevů, které se na Slunci pozorují. Budeme se také zabývat důvody pro samotné pozorování Slunce, tedy jak a co všechno může Slunce na Zemi ovlivnit.

Zemská tektonika a zemětřesení, a co dělat pokud vás na dovolené nějaké překvapí

Mgr. Leo Eisner, Ph.D., Seismik s.r.o.

302

Už jste někdy přemýšleli, co byste dělali, kdyby vás na dovolené zaskočilo zemětřesení? Pak jste se možná setkali s oblíbeným rčením seismologů: „Zemětřesení lidi nezabíjí, lidi zabijí hroutící se stavby, které jsou špatně postavené.“ Pokusím se vysvětlit pár obecných zásad, jak se chovat, pokud jedete na dovolenou do oblastí, kde se mohou nebezpečná zemětřesení vyskytovat. Ale popíši také, jak zemětřesení vznikají, kde je můžete čekat a zda máme šanci nějak je předpovědět, nebo dokonce kontrolovat a vyvolávat. V přednášce zmíním také varování a strategii chování při tsunami vyvolaném zemětřesením a naše chápání těchto přírodních jevů z geofyzikálního výzkumu.

Po čem touží nihilisté?

Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D., ÚFaR FF UK

205

Nihilismus je původně filosofický pojem spjatý především s moderní německou filosofií. Udělal však kariéru a pronikl do politiky, hodnocení veřejné sféry i morálky. Nejprve ukážu, co němečtí filosofové jako Hegel nebo Nietzsche mínili tím, když něco označovali za nihilistické. V druhém kroku se zaměřím na nihilismus v díle F. M. Dostojevského a na reflexi tzv. ruského nihilismu, který byl úzce spjat se snahou radikálních skupin o přeměnu ruské společnosti v druhé polovině 19. století. V posledním kroku ukážu, že konkrétní formy nihilismu jsou aktuální právě dnes v různých typech náboženského extremismu. Nihilistický člověk totiž rozhodně netvrdí, že na ničem nezáleží, tvrdí naopak, že na lecčems záleží hodně, a to dokonce až tak moc, že lze ve jménu jeho vybraných hodnot mnohé zničit.

Teorie her a pohled matematiků na evoluční biologii

doc. RNDr. Tomáš Bárta, Ph.D., Katedra matematické analýzy MFF UK

303

Teorie her je matematická teorie, která se zabývá konflikty dvou či více hráčů. Není proto překvapivé, že nachází aplikace v evoluční biologii, kde spolu jednotlivé druhy, resp. různé varianty genů bojují o přežití.

Přednáška o řízení aneb zajímavě a prakticky o managementu

Ing. Miroslav Vacek, Olivova dětská léčebna

101

Řízení je stejná pracovní disciplína jako třeba medicína, stavařina nebo strojařina. Ale obsahuje některé hlavní zásady a pravidla, která se dají velmi dobře používat i v běžném životě každého z nás, ve školním kolektivu, v rodině i v soukromých vztazích. Je třeba znát význam etiky v řízení, bude vysvětlen pojem firemní (rodinné, třídní) kultury a její souvislost s vyznávaným hodnotovým systémem, a to zejména ve vazbě na její úspěšnost. Budou vysvětleny principy sebehodnocení, benchmarkingu, kritického myšlení a leadershipu.

Proměny krajinářské architektury na příkladu tvorby kampusů (universitních areálů)

Ing. Radmila Fingerová, Ústav krajinářské architektury FA ČVUT

102

Krajinářská architektura, za jejíž první čin lze považovat návrh a tvorbu Central Parku v New Yorku v druhé polovině 19. století, je následovník zahradního umění, jehož kořeny sahají až do starověku k zahradám královny Semiramis. Zatímco po celá staletí zahradní umělec pracoval výhradně pro soukromého klienta, těžiště práce krajinářského architekta tvoří veřejné zakázky. Zároveň se v souvislosti s proměnami společnosti proměňuje i způsob uvažování o tom, co jsou požadované hodnoty veřejných prostranství. Rozsah práce krajinářského architekta je v současnosti velice široký, od detailních návrhů malých veřejných prostranství až po studie velkých krajinných celků. Na příkladu tvorby universitních areálů lze ukázat, jak se proměňují názory na krajinářskou architekturu a jaká kritéria má návrh a realizace současných veřejných prostranství splňovat.