Home Přednášky O akci Kontakt

Vývoj práva

prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.

Jaké byly právní aspekty vzniku Československa, změny právního řádu po roce 1948, socialistická ústava nebo polistopadový ústavní vývoj? Tato přednáška vám nastíní právní otázky, se kterými se náš stát musel za posledních 100 let potýkat a nabídne přehled, jaký by měl mít každý, kdo uvažuje o studium na právnické fakultě. Profesor Jan Kysela je jeden z nejuznávanějších současných expertů na ústavní právo, pracuje pro Senát ČR, je členem pracovní komise Legislativní rady vlády a působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako vedoucí jedné z kateder.

Stoletá kronikářka českého století

PhDr. Jaroslav Richter

Zpravodajský úděl národní tiskové agentury ČTK. Zrodila se před 100 lety ve stejný den jako náš novodobý stát. Od té doby den co den píše svým zpravodajstvím jeho pomyslnou kroniku. Sdílí osudy republiky a jejich peripetie v dobách úspěchů i časech útlaků. Z úřední tiskové kanceláře, z pozdějšího vazala okupantů a normalizační hlásné trouby se přeměnila v moderní tiskovou agenturu s respektovaným postavením na mediálním trhu. V záplavě informací všude kolem nás tvoří její nestranné zpravodajství pevný bod pro orientaci v dnešním hektickém světě. Jaroslav Richter je v současné době obchodním ředitelem České tiskové kanceláře (ČTK), v průběhu své dlouhé kariéry si prošel regionálním, národním i zahraničním zpravodajstvím jako redaktor, šéfeditor i šéfredaktor. Je jedním z tvůrců současné struktury zpravodajství.

Evropská unie - Odkud kam kráčí?

JUDr. Pavel Telička

Jedním z důležitých momentů českých moderní dějin byl vstup do Evropské unie. Jak to proběhlo, k jakým změnám došlo a co současné problémy a témata jako Brexit nebo uprchlická krize? Přednáška a debata s Pavlem Teličkou, místopředsedou Evropského parlamentu, který v době přístupových rozhovorů o vstupu České republiky do Evropské unie vedl český vyjednávací tým a poté se stal velvyslancem a vedoucím Stálé mise ČR při EU.

Jak rychle se čeština mění

PhDr. Ivana Svobodová

Přednáška seznámí posluchače s tím, jak se proměnila čeština od vzniku naší republiky do současnosti. Zaměří se především na slovní zásobu, protože ta se nejvíc mění, ta nejvíce odráží společensko-politické změny. Stranou nezůstanou ani ostatní jazykové roviny – tvarosloví a větná stavba a také pravopis. Bude též představena jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR, jež slouží veřejnosti více než 50 let. Posluchači se dozvědí, kdo poradnu kontaktuje, které dotazy jsou nejfrekventovanější, nejzajímavější či záludné, a mohou si připravit i vlastní dotazy, na které jim přednášející odpoví. Přednáší PhDr. Ivana Svobodová - odbornice z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a externí pedagožka katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK.

17. listopadu 1989 - Jak to bylo doopravdy?

JUDr. Ivan Elischer

17. 11. 1989 potlačila tehdejší policie manifestaci studentů a dalších občanů v Praze na Národní třídě. Brutalita zákroku spustila další vývoj událostí vedoucí k pádu komunistického režimu. Vlastní zákrok policejních sil byl podroben vyšetřování, která vedla tehdejší vojenská prokuratura. Jako její příslušník byl do roku 1991 JUDr. Elischer členem vyšetřovací komise a podílel se na stíhání tehdejších policejních představitelů. Při tom bylo rozkryto i pozadí celé akce 17. 11. 1989. Jak to bylo doopravdy?

Nemoci, léky i délka života - co se změnilo a co je stejné - přichází doba epidemie demence?

MUDr. Areta Elischer

Významné medicínské objevy posledních 100 let. Je vůbec chirurgie medicínským oborem, a jak to bylo s felčary? Léčí více příroda nebo lékař? Žijeme déle i kvalitněji? Chybí nám mor a pravé neštovice? Hrozba onemocnění demencí je vážně hrozba? Co nás čeká v následujících (100) letech? Budeme zdravější, krásnější, výkonnější? Přednáší lékařka a vědkyně z Národního ústavu duševního zdraví a doktorantka Univerzity Palackého v Olomouci.

Proměny politických stran a systému

doc. PhDr. et JUDr. Jakub Rákosník, Ph.D

Ačkoli první republika je v paměti domácího obyvatelstva vnímána jako nejúspěšnější období moderních českých dějin, přehnaná idealizace není na místě. Na jedné straně sice máme obraz fungujícího modelu pluralitní demokracie s dobrotivým "mocnářem", prezidentem Masarykem v čele, na straně druhé problematicky fungující systém politických stran, naplněný snahou o rozdělování si veřejné sféry podle stranického klíče a otevřenou politickou korupcí, těžko představitelnou v dnešních poměrech. Ostatně jedním z klíčových důvodů, proč se Československo po druhé světové válce vydalo cestou budování socialismu, byla rozšířená nespokojenost s fungováním partajního systému mezi válkami. Proto bude přednáška zaměřena historicko-politologicky a pozornost se soustředí především na pět tematických okruhů: systém politických stran, prezidentský Hrad a jeho postavení v mocenském systému, klientistické vazby straníků, velké politické aféry a způsoby utváření vládních koalic ve dvacátých a třicátých letech. Docent Jakub Rákosník patří k nejlepším historikům mladé generace, v současné době působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Univerzitě Jana Amose Komenského Praha.

Politika a sport

Mgr. Robert Záruba

Někdo to možná popírá nebo nevěří, ale sport a politika jsou fakticky spojenými nádobami a navzájem se jednoduše ovlivňují. Jen pár příkladů za všechny: politický proces s českými hokejisty v 50. letech, nenávist k SSSR po okupaci v roce 1968 nebo bojkot olympijských her 1984 v Los Angeles. Proč se tomu tak ale děje? Proč má zrovna sport takový přesah a jaký vliv má na politiku? Není sport snad jen formou zábavy? Přednáška v režii Mgr. Roberta Záruby, šéfkomentátora Redakce sportu České televize a vysokoškolského pedagoga Katedry žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Únor 1948 a upevňování totalitního systému v Československu

prof. PhDr. Jiří Kocian, CSc.

Únorový konflikt v roce 1948 byl významnou událostí evropské poválečné historie: odehrál se totiž na samotném prahu studené války, která rozdělovala zejména Evropu na čtyři desetiletí do dvou mocenských bloků. Československý únor 1948 nebyl v rámci poválečné evropské obnovy krokem, který by přispíval k všeobecnému míru, nýbrž krokem, který napomohl urychlit v nemalé části Evropy nástup komunistické totality. Únorový komunistický převrat vedl k dlouholeté destrukci demokracie, k potlačování občanských práv a svobod, zničil lidské životy a připravil těžký osud nemalé části obyvatel tehdejšího Československa. Profesor Jiří Kocian je uznávaným českým historikem, členem několika vědeckých a redakčních rad, a také častým hostem v diskusních pořadech České televize věnovaných dějinám.

České divadlo od první republiky po součastnost

Mgr. Ondřej Kohout

Jediná přednáška v podání učitele přímo z GVP. Oblíbený kantor a zároveň student DAMU, Ondřej Kouhout, přihlášeným s četnými ukázkami nastíní vývoj divadla u nás. A když budete moc chtít, zahraje vám Sokrata, jak to dělá v hodinách ZSV. A to se vyplatí 🙂. (Přednáška pozměněna kvůli nemoci původní přednášející)

Cestovní ruch - včera, dnes a zítra

RNDr. Dana Fialová, Ph.D.

Aneb století cestovního ruchu v Česku i za hranicemi. Přednáška seznámí posluchače s historií cestovního ruchu od jeho prvopočátků po současnost a to jak na území Česka, tak ve světě a objasní co a proč se děje v současnosti a co můžeme očekávat. Přednášející je RNDr. Dana Fialová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy.

Plynutí umění

Ak. mal. Karel Matějíček

Průřez českým uměním za uplynulé století v podání autentického umělce, který z přesvědčení nedodává anotace, zcela jistě proto, aby upozornil na přemíru byrokracie a nerovnost žen v dnešní složité době.

Multimediální století - Od textu po živé přenosy na příkladu ČTK

Ing. Jan Vavrušák

Na počátku bylo slovo – i v novinách. Pak přibyly fotografie, přihlásily se rozhlas a televize. Čtenáři žádali názorné grafy, posluchači a diváci více autentických záznamů. Doba internetová přinesla dramatickou potřebu zpravodajského videa, interaktivní grafiky, on-linových reportáží, videostreamů, zpravodajských aplikací, widgetů. V redakcích se zabydlují redakční roboti a umělá inteligence, nad hlavami nám létají zpravodajské drony, novináři v terénu nemají dost rukou na všechny ty notebooky, mikrofony, kamery a mobily. Jan Vavrušák je zástupcem šéfredaktorky České tiskové kanceláře (ČTK), má za sebou spolupráci s Českým rozhlasem i dalšími českými a slovenskými médii a byl jedním z koordinátorů vzniku multimediálního a videozpravodajství v ČR.

Literatura v dobách svobody i nesvobody

Jiří Podzimek

Už padla otázka: Potřebuje česká literatura nesvobodu, aby v ní vznikala nadčasová, opravdu významná díla? Co má smysl z české literatury číst? Kdo může být inspirací při hodnocení jednotlivých literárních děl? Sto let samostatnosti (ne)potvrdilo svébytnost tuzemského písemnictví. Jiří Podzimek vystudoval češtinu a historii, učil patnáct let interně či externě na pražských středních školách, za spoluautorství čítanek získal ceny ministerstva kultury a čtvrtstoletí pracuje v televizi. S chotí Evou Podzimkovou nashromáždili nestůrně velikou knihovnu, v níž se kupodivu orientují, přičemž o totéž se již zmíněné půlstoletí pokoušejí i v české a světové literatuře.

Architektura - mýty a skutečnost

Doc. Ing. Arch. Petr Mezera, Csc.

Kradmé kroky a skoky územím architektury. Nestačí mít představu, je třeba ji zhmotnit. Architektura je statická a dynamická, v pohybu a ohybu, stejně jako dějiny. “Je zcela správné míti střechu nad hlavou, ale krásnější je mít hlavu nad střechou.” Přednáší docent architektury z ČVUT.

Sto let české sci-fi a fantasy

Lucie Lukačovičová

Máte rádi sci-fi a fantasy? Ať už čtete knížky, koukáte na filmy, milujete umění spojené s těmito žánry nebo se prostě jen chcete dozvědět něco nového, tak se přihlaste na zábavně podanou přednášku paní Lucie Lukačovičové, české spisovatelky a autorky několika románů a povídek žánru fantasy a sci-fi, mimo jiné dvojnásobné držitelky Ceny Karla Čapka v kategorii krátká povídka. Od koho jiného byste se měli dovědět o pokroku, který tyto žánry zaznamenaly v posledních sto letech?

Filmové efekty

George Pinkava

První průkopníci filmu před více než sto lety by se asi divili, jak výrazně medium filmu dospělo. Filmové triky a iluze jsou ale nedílnou součástí kinematografie už od začátku. Od prvních pohyblivých obrázků, přes tvorbu Karla Zemana, až po virtuální reality dneška. Co všechno se změnilo a jaké techniky zůstaly stejné?