Metropole Slovenska leží na březích Dunaje. Bratislava, která těsně sousedí s Rakouskem, se pyšní tisíciletou historií. Nejstarší archeologické nálezy dokazují osídlení už v době kamenné. Výhodná poloha ale neunikla ani Keltům a později Římanům, kteří tu založili opevněný tábor. V 6. století se zde usídlili první Slované a události dostaly rychlý spád. Brzy tu vyrostla tvrz, kterou později vystřídal hrad s kapitulou. Městská práva získala Bratislava koncem 13. století. Nastaly doby dobré i zlé, během nichž si město za sídlo vybral Uherský král nebo se před branami naopak zakopali vojáci. Vrcholného rozkvětu Bratislava dosáhla za Marie Terezie, o několik let později ovšem královský hrad vyhořel a nastal úpadek. Po vzniku Československé republiky se Bratislava stala hlavním městem Slovenska, po osamostatnění země metropolí mladé Slovenské republiky.
Dnes je Bratislava moderním městem, v němž se snoubí krása historie s vyspělou současností. Dominantou města je Bratislavský hrad, sídlo nejdůležitějších státních orgánů. Má čtvercový půdorys a kromě nádherného výhledu cestovatelům nabízí také možnost vidět milou expozici Slovenského národního muzea. V okolí hradu leží historická část města, která je plná křivolakých uliček s úchvatnými budovami a paláci. Vejít můžeme Michalskou bránou v hradbách ze 14. století. Určitě nepřehlédnete nedalekou gotickou Academii Istropolitanu nebo Starou radnici, dnes muzeum. Historická část města, právem vyhlášená městskou památkovou rezervací, obsahuje také četné paláce - Esterházyho, Csákyho, Mirbachův, Královské komory a další. V budově Grossalkowichova paláce v barokním slohu z poloviny 18. století můžete vidět sídlo prezidentů.
Součástí Bratislavy je samozřejmě také botanická a zoologická zahrada a pozůstatky slavného hradu Děvín. Původně římská pevnost na ostrohu nad řekou byla časem přestavěna na gotický hrad, který však totálně zničila napoleonská vojska. Zejména v létě jsou častým cílem turistů známé Zlaté Piesky s půjčovnami loděk a vodních lyží.
Druhé největší město země s bohatými archeologickými nálezy a historickými památkami, které odolaly náporům dobyvačných nájezdníků. Už ve 13. století byly Košice jedním z předních měst Slovenska, významným centrem obchodu, služeb i kulturního života. O tom svědčí celá řada památek a historických skvostů Košic, které najdete například ve Východoslovenském muzeum. Ctitelům gotiky město nabízí řadu působivých uměleckých děl, například soch ze 13. až 14. století. Dále je tu řada erbů panovníku slovenské historie. Z doby renesance jsou tady umístěny hrnčířské práce a ikony. Jednou z posledních expozic je místnost s ukázkami lidového umění a zbrojního průmyslu.
Další velkou zajímavostí města je velký dóm sv. Alžběty v gotickém stylu, o jehož výstavbu se postaral neblaze proslulý král Zikmund. V útrobách dómu se skrývají nástěnné malby, oltáře z počátku 15. století a krypta Františka Rákocziho, který vedl povstání proti Habsburkům. Po návštěvě těchto dvou zajímavostí si nenechejte ujít návštěvu galerie Julia Jakobiho, který byl představitelem slovenské umělecké historie. Samotná výstavní plocha je umístěna v Župním domě, nedaleko sv. Alžběty. V interiéru galerie jsou výstavy Jakobiho děl i skvosty z rukou dalších významných mistrů štětce. Zajímavostí je plastický erb abonskej a turnianskej župy z první poloviny 16. století.
Zoologickou a geologickou expozici s přehledem vývoje druhů a nerostů na Slovensku a také výzdobu z časů stavovského povstání najdete v Katově baště s temně znějícím názvem. Sídlo tohoto rozsáhlého komplexu je umístěno na východním okraji města. V Mikulášově věznici, jak ostatně napovídá už samotné jméno tohoto krví zalitého místa, najdete vybavení věznice a mučírnu s nástroji, které byly vyrobeny speciálně na mlčenlivé a nezdolné čarodějnice. Zároveň tu jsou také další historické památky, například hrnčířské nebo nábytkářské práce. Poslední a asi největší zajímavostí je Technické muzeum na severním konci Košic. Najdete tu naprosto všechno, co se týká historického hutnictví, strojírenství, zámečnictví, kovářství, energie, fyziky a chemie.
Trenčín je sídlem okresu a Trenčínského kraje, nachází se ve středním Pováží. "Klenot středního Pováží" je jedním z přívlastků, které Trenčín, město pod hradem Matúša Čáka, dostalo. V průběhu své existence vždy byl a nadále je významným kulturním, historickým, správním a ekonomickým centrem středního Pováží.Trenčínský hrad vznikl na místě staršího pravěkého a mladšího středověkého osídlení. Kamenný hrad tu stál už v 11. století, kdy byla postavená obytná strážní věž. Od l3.století se hrad rozšiřoval o další stavby a paláce. Od začátku byl hrad důležitou pohraniční pevností a župním sídlem. Vlastnily ho významné královské a šlechtické rody, nejvíce hrad proslavil Matúš Čák Trenčiansky.
Z náměstí k farskému kostelu se táhne kryté schodiště, postavené v roce 1568, které umožňovalo rychlý přesun obránců města na hradby u kostela. Schody, které jsou na levé straně otevřené arkádou, sloužily jako spojnice ke zbrojnici postavené v roce 1565. Dnešní vzhled schodů se stal výsledkem památkové obnovy z let 1978 - 1981.
Díky každoročnímu veletrhu odívání se o Trenčíně mluví jako o městě módy, na moderním výstavišti se však odehrávají výstavy a veletrhy i z jiných oborů. Kromě textilního průmysl je zde zastoupen také průmysl strojírenský.
Velké romantické město pod Tatrami se spoustou památek, které stojí za návštěvu i fotografii. Působivou stavbou je kostel Vranovo ze 16. století s literárně-historickou expozicí i památkou na Jánošíka, který řádil právě v okolí Liptovského Mikuláše. Město je také sídlem mnoha dalších muzeí, například historického, vlastivědného či ochrany přírody. V sousedství Liptovského Mikuláše leží Liptovský Hrádok, malé městečko s pečlivě ukrytým depem parních lokomotiv. Při troše štěstí se vám podaří získat klíče. Za návštěvu ale stojí také zdejší příjemné restaurace. Z Liptovského Hrádku se dají podnikat výpravy třeba do Nízkých i Vysokých Tater, které jsou častým cílem cestovatelů.
Historie města sahá až do 9. století, kdy byla sídlem knížat a panovníků Velkomoravské říše. Nitra silně trpěla pod tlakem tureckého vojska, kdy byla od základů zničena. Největší a nejnavštěvovanější památkou je Nitranský hrad postavený na skále u řeky Nitry. Právě tento mohutný objekt byl sídlem knížat a mnoha biskupů. Dnes mohou cestovatelé obdivovat jeho novější podobu, protože prošel častými opravami, z nichž poslední mu vtiskla nesmazatelný, renesančně barokní styl. Interiéry jsou plné maleb z 18. století, nechybí tu náhrobky biskupů, mramorové oltáře a křtitelnice. Mezi vyhlášené nitranské sbírky patří muzeum s klenotnicí a archeologickými nálezy. Lidé tu však najdou také zbraně z doby keltské vlády na tomto území, hrnčířské výrobky z počátku osídlení, kovářské práce a jedinečnou mapu z počátku 9. století. Pokud se cestovatel rozhodne spatřit i další muzeum, pak doporučujeme polnohospodářské. V něm najde všechny zajímavé postupy obdělávání půdy od počátku osídlení po moderní technologie. Samozřejmě nechybí ani stroje pro přípravu půdy, lisovna oleje, zařízení na přípravu nám dobře známé slivovice, funkční pekárna a i taková pozoruhodnost, jakou je dosud funkční mlýn.
Město s velmi bohatou historií leží v oblasti solných dolů. Původní osada hrstky maďarských a německých kolonistů postupem času získala na významu, který gradoval za stavovského povstání. Při něm však bylo město silně poškozeno, zároveň tu proběhla poprava významných měšťanů a šlechticů. Ve druhé polovině 19. století navíc Prešov zpustošil červený kohout.
Největší místní památkou je Vlastivědné muzeum v budově Rákocziho paláce z 16. století. Pyšní se několika bohatě zdobenými patry s úchvatnými zdmi i interiéry. V samotném muzeu je umístěna sbírka přírodních exponátů místní fauny a flory. Současně tu jsou i bohaté sbírky keramiky, zbraní, keltské kultury a minerálních kamenů. Ve vedlejší budově pak cestovatelé najdou sbírku hasičského řemesla od historie po současnost. Z dalších pamětihodností Prešova je třeba jmenovat alespoň kostel sv. Mikuláše ze 14. století s barokní výzdobou, bohatým oltářem a impozantními okny.
Město na dvou řekách, Váhu a Kysuce, které láká návštěvníky hlavně bohatou historií. Žilina stále pamatuje několik dobyvačných nájezdů, které nenávratně zničily architektonicky cenné stavby a památky. Asi nejzajímavější částí Žiliny je Budatínský zámek, původně postavený jako pevnost proti nepřátelům. Má za sebou několik obléhání, požár a následnou rekonstrukci, která mu dala jeho dnešní podobu. Vznikl jako renesanční stavba, posléze však bylo přistavěno několik budov v barokním stylu. V první polovině 20. století proběhla úplně poslední rekonstrukce. Budatínský zámek slouží od roku 1936 jako muzeum a cestovatelům nabízí převážně práce dráteníků, kteří chodili od vesnice k vesnici a spravovali děravé nádoby a hrnce. Často zavítali i do krajů Českého ráje. Ne, nebojte se! Bongo Bongo vás nebude zatěžovat složitou technologií drátování, ale zavítá rovnou k plastikám, pozoruhodné sbírce či archeologickým nálezům starým mnohdy více než dvacet tisíc let. Pro milovníky zbraní je tu k obdivování exkluzivní sbírka mečů a kovářského nářadí. Další z místností je jídelna, která obsahuje bohatě zdobený nábytek a vyřezávané stěny. Návštěvníky však paradoxně nejvíce zajímá opotřebení kuchyně z oslav hradních pánů.
Další věci k vidění jsou situované v centru města, kde je mnoho arkádových chodeb volně přístupných veřejnosti. Pokud se návštěvník přesune na volné prostranství náměstí, pokochá se přízemními měšťanskými domy z 16. století, farním kostelem se samostatnou zvonicí nebo sousoším Imaculaty z první poloviny 18. století. Žilina je však skvělým místem k odpočinku, a to v blízkém okolí u zdejších řek, kde se vyřádí nejen děti, ale i rybáři.
