Na
Pláni
současnosti

Veřejný prostor není jen kulisa našeho každodenního života – odráží stav společnosti a zároveň ho aktivně ovlivňuje.
Podíváme se na to, jak veřejný prostor tvoříme z pohledu architektury, a to na vybraných projektech. Zaměříme se také na umělecké zásahy, dočasné využití míst (temporary use) a taktický urbanismus, které dokážou oživit ulice, náměstí i zapomenutá zákoutí měst.

Obraz každého spisovatele, který je součástí národní kulturní paměti, je dán jednak znalostí konkrétních faktů o jeho životě, myšlení, tvorbě, jednak naší interpretací těchto faktů, která má ale historický rozměr a v každé době se do ní promítá dialog mezi minulostí a přítomností, tedy potřeba přizpůsobit si obraz tohoto spisovatele dnešku. Přiblížit jej dnešnímu adresátovi, ale také skrze něj cosi deklarovat. Jak je to z tohoto pohledu se spisovatelkou tak známou, jako je Božena Němcová?

Jak historici pracují s různými typy pramenů – literárními texty, mincemi, archeologickými nálezy, nápisy a papyry, z nichž každý vyžaduje specifické odborné znalosti, aby mohl být účinně využit jako historický pramen. Nápisy - texty vytesané lidskou rukou do pevných materiálů, jako je kámen, hlína či kov, představují cenné „okamžiky“ minulosti a poskytují důležité poznatky o různých aspektech každodenního života ve starověku.

přednáška proběhne v anglickém jazyce

Země západního Balkánu – Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko – usilují více či méně intenzivně o členství v Evropské unii. Jaké jsou překážky jejich vstupu? Jsou na něj připravené? Jak se vyrovnávají s dopady rozpadu Jugoslávie spojených s ozbrojenými konflikty?
O západním Balkánu se často hovoří jako o sudu střelného prachu. Kosovo stále řeší spor se Srbskem a čelí výzvám spojeným s integrací své srbské menšiny. Severní Makedonie, vedle své početné albánské menšiny, se musí vypořádat s otázkami ohledně své „makedonské identity“ ze strany Řecka a Bulharska. V Srbsku probíhají masové demonstrace proti vládě po katastrofě na nádraží v Novém Sadu. Bosna a Hercegovina je paralyzovaná svou administrativní strukturou vycházející z Daytonských dohod.
Přednáška se zaměří na aktuální situaci a historický kontext.
Petr Drbohlav působí ve společnosti Člověk v tísni jako regionální ředitel pro Východní partnerství a Balkán. Vznik a existence Člověka v tísni je úzce spojena s válkami na Balkáně v 90. letech. Dnes se v regionu západního Balkánu zaměřuje na řadu rozvojových témat od cirkulární ekonomiky, prevenci lesních požárů, legislativě ke krátkodobým skleníkovým plynům, boji s dezinformacemi a zvyšování mediální gramotnosti nebo podporu občanské společnosti.

Zajímá vás počasí? Přijďte si poslechnout přednášku o meteorologii, kde nahlédneme do světa mraků, bouřek i extrémních jevů. Dozvíte se, jak vzniká déšť, duha, blesk nebo tornádo, a proč jsou některé bouřky tak ničivé. Vysvětlíme si, jak fungují předpovědi počasí, kde mají své limity a na které aplikace (ne)spoléhat při plánování výletů.
Dozvíte se také, na jakých vysokých školách se obor vyučuje, jak vypadá studium a kde najdou meteorologové uplatnění – od předpovědních služeb, přes výzkum, až po práci pro letectví, energetiku nebo média.
Filip Bartůšek je studentem magisterského oboru Fyzická geografie a geoekologie na Přírodovědecké fakultě UK. Dva roky pracuje jako meteorolog v technologické společnosti Second Foundation, která se zaměřuje na obchodování na energetických trzích.

Zajímá vás, jaký je život kariérního diplomata? Jaké benefity, ale i nástrahy přináší práce v zahraniční službě? Co je na ní zajímavého a přitažlivého — a co naopak náročného, někdy i nebezpečného? Čím musí projít ten, kdo se chce profesionálně věnovat diplomacii? Jakou roli hrají diplomaté v současném turbulentním světě? A co vlastně diplomat dělá, když zrovna nevede small talk na recepci s koktejlem v ruce?
Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky a třeba i uvažujete o diplomatické dráze, jste vítáni na této besedě.

Nejprve nahlédneme do světa ICT ve službách státu — jaké technologie používá, jaké výzvy řeší, jak se ne/liší od běžného korporátu, proč se na „C“ často zapomíná a jaké role a odbornosti jsou a budou žádány bez ohledu na které straně budete stát.
V druhé části se pak zaměříme na obor, který roste doslova raketově. Jak se bránit kyberhrozbám, jaké strasti a slasti obnáší práce v bezpečnostních týmech a jak může do tohoto oboru vstoupit i student, který dnes „jen“ chodí na gymnázium.

Jak trestáme pachatele trestných činů a jak bychom mohli tresty ukládat lépe? Proč je ukládání trestů jedním z nejsložitějších úkolů soudce - a dělají to dobře? S jakými problémy se potkává český soudce a jak by mu bylo možné pomoci? Proč zároveň trestáme příliš přísně a zároveň příliš mírně? A trestáme spravedlivě znásilnění?

Jak se dnes plánuje město? Proč jsou byty drahé? Jak se ve městě rozhoduje a jakým výzvám čelí nejen Praha, ale i další velká města v České republice?
Tyto a další otázky ohledně budoucnosti Prahy vám na své přednášce zodpoví Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Úřadu, který plánuje, kde se v Praze bude bydlet, kde pracovat, kde vznikne park, kudy povedou ulice a koleje. Ondřej Boháč se mimo jiné společně s reportérem Jankem Rubešem podílel na vyznačení tzv. Pražských pólů, je skautem a od 14ti let i zvoníkem.

Přednáška představuje přehledný a vyvážený úvod do základních principů islámu, jeho hodnotového systému a etických východisek. Studenti získají základní orientaci v tom, co islám znamená, jak chápe pojem víry a jaké místo zaujímají proroci v jeho tradici. Součástí přednášky bude také objasnění pojmů, jako jsou rasismus a nenávistné projevy, a představení toho, jak islám zdůrazňuje rovnost lidí, osobní odpovědnost a vzájemný respekt.
Cílem přednášky je posílit porozumění, podpořit otevřený dialog a rozvíjet schopnost kultivované diskuse o náboženské a kulturní rozmanitosti. Důraz je kladen na společné hodnoty, etiku a principy soužití v pluralitní společnosti.

Co vlastně znamená cítit se ve vztahu bezpečně? Ať jde o partnerství, přátelství, rodinu nebo online kontakty, vytváření respektujících vztahů je dovednost, kterou můžeme rozvíjet.
Petra Valeš Jelínková, psychoterapeutka z Institutu Moderní láska, představí základy zdravé komunikace, možnosti řešení náročnějších situací i to, kde hledat pomoc v případě potřeby.

Neonatologie jako obor, jehož náplní je péče o ty nejmenší. Jak se ale rozhodnout, kdy péči o takové děti vůbec zahajovat? A kdy je čas ji ukončit? Jaké největší nástrahy čekají na nedonošeného novorozence na světě během doby, kdy ještě měl být v děloze matky? O hranici viability, paliativní péči a dalších stránkách neonatologie, které jsou nedílnou součástí zachraňování pacientů s těmi nejtěžšími začátky.

Drony dnes zvládnou víc než jen létat – samy sledují objekt, vyhýbají se překážkám, natáčejí ve 4K a bezpečně se vrátí domů při ztrátě signálu. Přednáška představí princip fungování dronů (rotory, senzory, GPS, stabilizace), roli umělé inteligence i moderní bezpečnostní technologie.
Ukážeme si aktuální modely značky DJI – od kapesního DJI Neo 2 přes cestovatelský DJI Mini 5 Pro až po profesionální DJI Mavic 4 Pro.
Součástí bude i přehled pravidel létání v ČR (registrace, pilotní průkaz A1/A3, bezletové zóny) a praktické tipy, jak létat bezpečně a legálně.