Letos jsme zamířili do jihozápadní Anglie, a to s třídou 2.A, skupinkou studentů z 2.E a 1.C. Naše cesty plné poznávání vždy něčím překvapí. Tím pozitivním překvapením byla pro mne osobně dvě nezapomenutelná místa, u jejichž zrodu stáli lidé s myšlenkou přetvořit něco všedního v něco unikátního: Minack Theatre a Eden Project. Jak naše poznávání vnímali studenti, najdete dále.
Johana Kradijan Seider, 2.E:
Větrem bičované křídové útesy Jurského pobřeží, majáky na rozbouřených březích Atlantiku, obtížně přístupné hrady, Minack Theatre, divadlo vytesané do skály; Eden Project, tropický ráj uprostřed bývalého kaolínového lomu; pochmurná vřesoviště obývaná pouze stády ovcí, tradiční rybářské vesničky či jeskynní komplex Kent´s Cavern, v jehož hlubinách dozrává čedar? Každý ze studentů tříd 2.A, 2.E a 1.C a profesorek Kortli a Adámkové a profesora Nelsona si asi vybaví něco jiného z naší dlouhé cesty - dlouhé vskutku, neboť jsme urazili přes 4 000 km.
Po dlouhé cestě do Francie a marných snahách domluvit se s francouzskými prodavači jsme raději, s typicky anglickou snídaní na posilněnou, zamířili přes rozbouřené moře do Anglie, kde se nám novou překážkou stalo drsné počasí. Avšak navzdory větru a dešti, jež nám zabránily návštěvě hradů St. Michael´s Mount a Tintagel, což jsme si vynahradili ochutnávkou tradičních scones s čajem a návště- vou roztodivné rybářské vesničky Megavissey, jsme si naše putování velmi užili, a to i v případech, kdy nejednomu z nás doslova teklo do bot, jako třeba v Dartmoor National Park.
Každý večer jsme se těšili na hostitelské rodiny v Newquay, s nimiž jsme měli příležitost úspěšně uvést naši znalost anglického jazyka do praxe, a kterým jsme byli velmi vděčni za jejich pohostinnost a vřelost a také za příjemné zážitky s nimi spojené, které by nás při využití běžných ubytovacích služeb minuly. Z vyprávění jejich nebo naší průvodkyně a našich vlastních zkušeností jsme si udělali představu o životě v tomto drsném, leč překrásném kraji, s nímž jsme se loučili návštěvou podivuhodné miniaturní vesničky Babacombe Village a města Torquay, rodištěm Agathy Christie, a letmým pohledem na Stonehenge z autobusu.
Pak už jsme se z Doveru zpět do Francie plavili trajektem, na němž jsme tentokrát okusili fish&chips a poté už jsme jen mířili domů, kam jsme si vezli spousty suvenýrů, nádherných fotografií a skvělých zážitků.
