V pátek 8.2.2008 jsme strávili noc ve škole, a to i přes to, že nás nikdo nenutil. Sami jsme si to přáli, protože jsme měli chuť předčítat anebo alespoň reprodukovanému textu naslouchat. Na dvanáctihodinové čtení nazvané „Noc s povídkou 2008“ byli pozváni profesoři, studenti maturitních ročníků 6.A a 6.B a jejich hosté.
Ve čtyři hodiny odpoledne zazněly pomyslné famfáry ohlašující začátek akce. Paní profesorka Imramovská, právem zvaná „Matka akce“, jelikož celý nápad uspořádat toto setkání vzešel z její hlavy, pronesla úvodní vítací slova a pak se už jen četlo, četlo a četlo.
Jako první čtenář usedl do horkého křesla pan ředitel a přednesl povídku jím vybranou. Výsadou každého čtenáře bylo zvolit si povídku jemu milou a blízkou, nebyl ničím a nikým omezován. Zazněly tedy povídky milostné i dobrodružné, krátké i dlouhé, vtipné i smutné, české i zahraniční.
Čtenáři byli profesoři i studenti, všichni přeci umíme číst! Je nutné vyvést z omylu každého, kdo by se domníval, že se zapojili jen vyučující humanitních oborů. Povídku přišel přednést i pan profesor Staněk, Šmíd a další reprezentanti přírodovědných oborů.
Bloky trvající zhruba 45 minut střídaly přestávky, během nichž se každý mohl občerstvit. K dispozici byl profesionální bufet pod vedením paní profesorky Vondráčkové. Během jídla jsme diskutovali o povídkách, ale i o našich životech, radostech a strastech. Během vyučování na to není čas a kdy jindy (a jak často) se s profesory potkáváme na takovýchto neformálních akcích?
Okolo půlnoci se místnost 112 obohacená o spoustu žíněnek, na kterých se výborně leželo a následně i spalo, poněkud vyprázdnila. Nejsilnější kusy však zůstaly, aby si poslechly jedny z posledních povídek. Ty obsahovaly zvláštní kouzlo únavy čtenářovy, ale i posluchačovy.
Po posledním bloku povídek se několik lidí vydalo na první metro, jiní zůstali ve škole a nepohrdli žíněnkami s vůní potu. Nevím, zda někomu zbyla síla snít o povídkách, ale jsem si jistá, že každému zůstala pěkná vzpomínka a další důvod, proč si léta strávená na GVP připomínat s láskou a vděčností.
Komentáře
Podekovani samozrejme vsem patri!
A ta bramboracka byla super;)
Ja bych se take chtela propojit k dekovan za tuhle skvelou akcii!Doufam,ze se Noc s povidkou uchyti a budeme moct travit takhle prijemny vecery ve skole kazdy rok!
pochvaly byly řečeny snad všem...byla to vážně podařená akce! asi bych jen opakoval něco co už někdo přede mnou zde zmínil, avšak bych měl ještě jedno díky. A to všem těm, kdo se podíleli ať už jako technická výpomoc, nebo dobrovolně na zpřístupnění této akce tělesně postiženým na kolečkových křeslech...těm především patří můj dík:)
I já rozmnožím řady spokojených až nadšených účastníků... Děkuji za možnost prvního veřejného čtení, za úsměvy i napětí a především za báječnou atmosféru, která po celý večer a noc panovala..
Budu opakovat, co tu už bylo řečeno, ale i mě se celá akce nesmírně líbila a jsem ráda, že jsem se jí mohla zúčastnit. Perfektní organizace, bezvadná atmosféra, šikovní studenti...co víc si člověk může přát. "Matko akce" a "Duše akce" bylo to fakt skvělé!
uprimne pripojuji svuj obdiv vsem organizatorum... byl to nevsedne-uzasny zazitek... spolu s panem profesorem Stankem (ve kterem, jak to tak cisi z jeho posledni vety, Noc s povidkou zanechala hluboke stopy) doufam, ze si tato akce ziska na nasi skole tradici...
I já bych se chtěl připojit k díkům za skvělou akci, k níž jsme byli přizváni i my, humanitní antitalenti. Ola i Jakub už vyslovili poděkování všem, kterým po zásluze poděkování patří. Já bych se chtěl jen připojit a zvýraznit poděkování kolegyni Imramovské, která byla nazvána "Matkou akce", a Báře, které rozhodně přísluší titul "Duše akce".
A věřím, že mohu zvolat: "Noc s povídkou 2008" je mrtva, ať žije "Noc s povídkou 2009".
Chtěla bych i tady ze srdce poděkovat paní prof. Imramovské za nevšední, milé a chytré setkání s povídkou. Velké díky patří i holkám z bufetu, paní prof. Vondráčkové za výbornou bramboračku a výborné "skleničky".
Ano, bude to jedna z těch akcí, nad kterou zamáčkneme slzu. (Zdá se to nefér - konečně si člověk připadá, že někam patří, a už musí zase pryč).
Dokonalý shrnutí od základu skvělý akce, kterou rozhodně řadím k nejpodařenějším, který jsem kdy měl možnost na GVP absolvovat, a rozhodně je úžasný, že se zapojila taková spousta lidí, ať už aktivních čtenářů, organizátorů, techniků, servírek, nebo posluchačů. Taky veliký dík všem zúčastněným profesorům, kteří svou přítomností navodili o to uvolněnější atmosféru celé noci. Pevně doufám, že taková akce proběhne ještě mockrát a že bude stejně, ne-li víc vydařená, jako ta premiérová...
A ještě můj osobní vzkázek pro Barču : Umíš fakt parádně psát, nejen že si člověk vybaví živý vzpomínky,ale je radost jenom to číst ;)
