Ekologická výchova mládeže

Tato událost se uskutečnila 7.11.2007 a konala se, jak pro jiné školy, tak pro naší 1.B. Již ve tři čtvrtě na osm jsme čekali před kinem Blaník, na Václavském náměstí, chvíli jsme si před kinem postáli, ale zanedlouho nás do sálu pustili. Jakmile jsme se my (diváci) alespoň trochu ztichli, začal se před námi promítat film na téma problémů globálního oteplování, ve kterém účinkoval současný ministr životního prostředí Martin Bursík, předseda strany Zelených, vysvětloval nám způsoby výroby elektřiny, a to především způsoby jaderné a větrné, ale i třeba vodní nebo solární.

Také jsme se dozvěděli spoustu informací, například že po několika desítkách let využívání jaderné elektrárny, se musí zlikvidovat, což není zrovna tak jednoduché jak se může zdát, ani nejde o ty obrovské budovy, hlavně o to, že jaderných elektráren je velmi málo a jsou velmi podstatné a vybudovat novou, lepší, výkonnější a v normách stojí mnoho peněz, mnoho času a mnoho úsilí, dále jsme se dozvěděli, že by se nemělo jezdit čtyřkolými auty v Praze, možná si právě říkáte, to už dávno vím, ale když si to takhle čtete a nebo to slyšíte nutí vás to se nad tím zamýšlet (a to je také proč to sem píšeme) - proč bychom měli mít čtyřkolá auta v Praze a vůbec ve městech, tedy pokud to není výjimečný případ? Máte doma čtyřkolé auto, zamyslete se nad tím jestli ho opravdu nutně potřebujete alespoň jednou jedinkrát za jeden či dva měsíce? Ač ho máte, nebo ne, třeba do budoucna, až si jednou budete takové „fáro“ pořizovat, si možná vzpomenete a budete tak velkorysí, že si dokonce koupíte auto s menší spotřebou benzínu a pohonem na dvě kola, udělali jste hodně dobrou věc pro naše následníky, navíc nepřipadá vám to také dost sobecké, když spotřebujeme o mnohem více energie a benzínu, než potřebujeme, když všichni dobře víme, jak na tom s tím benzínem opravdu jsme.

Poté to, asi půl hodinové ukázce, přišli na pódium dva pánové, ekolog a bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldán spolu s novinářem a moderátorem našeho programu Jefimem Fištejnem. Představili se a mezitím co nám rozdávali papíry kam jsme měli psát otázky, ke kterým se ještě dostaneme, nám zpíval a hrál na kytaru Jan Kalousek.Tak tedy dostali jsme malé papírky a každý si měl pracně sepsat něco málo otázek ohledně ekologie, papírky se pak poslali dopředu a nějaká ochotná osoba je měla donést přímo panu Fištejnovi sepsali jsme tedy otázky a předložili je pánům na pódiu, samozřejmě většina si nemohla nechat ujít takovou příležitost k otázkám trochu provokativního typu, např. „ZABIJU TĚ“ „CO BUDE K OBĚDU?“ „MÁ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VÝROBA KONDOMŮ?“ nebo „JAK MÁME CHRÁNIT BOBRY?“ Zrovna tuto poslední otázku nejspíš pánové nepochopili, nebo se snažili i přes smíchy se trhající diváky odpovědět, ano, byla to sranda, ale kam s tímhle dospějeme?

Přemýšleli jste někdy nad tím,kolik vody si lijete do varné konvice? Myslíte si že, ano přemýšleli jste nad tím a dokonce si tam někdy nalijete tolik vody kolik je potřeba, to je vynikající, ale co druhá strana mince? S velkou slastí si dopijete poslední lok a tu na vás volá další žíznivec:“…prosím tě,dej mi taky vařit vodu,ale rychle už pospíchám“… Nastává několik možností a to tyto - vrhnete se ke konvici a rychle tam nalijete vodu, i když byste opět nalili tolik vody kolik je potřeba tak přesto zmáčknete ten „čudlík“ a spotřebujete daleko více energie, než kdybyste nalili trochu více vody před tím, když jste si pití dělali vy. Druhá možnost je že se na to vykašlete a tomu spěchajícímu človíčkovi nezbývá nic jiného, než si svou dávku ranní kávy připravit sám a samozřejmě, že ve spěchu nemyslí na to, kolik vody vypije a kolik ne...

O takových to případech,některých i daleko závažnějších složitějších a o to delších bychom tu mohly psát do nekonečna a tak se tedy vraťme do našeho kina, k naší přednášce. My si tedy myslíme, že nápad s papírky, byl nepromyšlený, pánové povětšinou naštvaně četli otázky toho humorného tipu a když už se dostali k těm otázkám, které očekávali tak se jedné otázce věnovali alespoň 10 minut našeho drahocenného, ano mohli odpovědět stručně, aby se dostalo na další a další, ale snažili se tedy aspoň pro to odpovědět do hloubky, což se jim povedlo. Jsme moc rády že jsme se mohly přednášky účastnit, nýbrž jsme se i přes nedostatky mnohé dověděli - no co nikdo není dokonalý, že? Snažme se být,když už tedy ne dokonalí,tak alespoň dobří (také proto studujete tuto školu!) a tu PET láhev co ještě mnohokrát dopijete, sešlapejte a hoďte je do tašky která pak pomocí vás doputuje do plastového kontejneru. Nemůžeme si dovolit nechávat všechno na těch co zde budou po nás!

Studentky 1.B Alžběta Gabalová, Karolína Huová a Markéta Fišerová.

Video na s:\ucitele\bach\blanik\