Místnost 005 – Nejen studentské (a nejen hrané) filmy
16.00 – Padá vláda, něco si přej (dokumentární film, host Apolena Rychlíková, režisérka), blíže na stránce http://www.csfd.cz/film/327421-pada-vlada-neco-si-prej/
18.00 – Vlastní rukou (hraný film, host Filip Novák, režisér), minitrailer na stránce http://www.youtube.com/watch?v=uqoOWXSa3Qk
20.00 – Inseminátor (hraný film, host Tomáš Hruška, režisér), blíže na stránce http://www.atlascinema.cz/Filmy/INSEMINATOR-svetova-premiera
22.00 – Film na přání (z nabídky organizátorů)
Místnost 104 – Dokumentární filmy ze současného světa (poskytnuté společností Člověk v tísni v rámci projektu Jeden svět na školách)
16.00 – Hledání moudrosti stáří (dokumentární film o stárnutí, host bude upřesněn), blíže na stránce http://www.csfd.cz/film/232975-hledani-moudrosti-stari/galerie/
18.00 – Popelka na prodej (dokumentární film o obchodu se ženami, host bude upřesněn), blíže na stránce http://www.jedensvetnaskolach.cz/download/pdf/jsnsfilmpdfsynopsis_17.pdf
20.00 – Nevítaní (dokumentární film o životě lidí s postižením, host Tomáš Škrdlant, režisér), blíže na stránce http://www.nevitani.info nebo níže
22.00 – Afrika, ztráta imunity (dokumentární film o HIV / AIDS v Keni, host bude upřesněn), blíže na stránce http://www.jedensvetnaskolach.cz/download/pdf/jsnsfilmpdfsynopsis_26.pdf
Místnost 105 – Dokumentární filmy z historie (aneb nejen 50. léta v komunistickém Československu)
16.00 – Případ Dr. Horáková (host Petr Blažek, historik), bližší informace o filmu níže
18.00 – Nebe nad Evropou (host bude upřesněn), bližší informace o filmu níže
20.00 – Země bez hrdinů, země bez zločinu (host Martin Vadas, režisér), bližší informace o filmu níže
22.00 – In nomine patris, bližší informace o filmu níže
P. S. Všechny účastníky upozorňujeme, že během festivalu platí v budově gymnázia školní řád.
Informace k některým filmům
Nevítaní
Ten film je o dobrém životě i se špatnou sudbou. O návratu zpět mezi lidi, do lidského života se všemi jeho nedokonalostmi," říká o svém snímku režisér Tomáš Škrdlant. Pětici hlavních postav, které se narodily s vážným postižením a byly rodiči odmítnuty, sledoval neuvěřitelných dvacet let. V záměrně volně propletených portrétech sledujeme jejich cestu od dětství v Jedličkově ústavu až po snahu plnohodnotně se začlenit do života dospělých. Od doby, kdy byly v duchu komunistické doktríny zavřeny v ústavech s přísným zákazem kontaktu s „normální“ společností až do současnosti, kdy většina z nich založila své vlastní rodiny. Od prvních bolestných pokusů pochopit, proč se k nim rodiče nehlásí a společnost je izoluje, až po zjištění, že žít se dá i bez rodiny a i s postižením. Intimní a nesmírně citlivě natočený Škrdlantův dokument rozhodně není smutnou ukázkou několika nešťastných osudů, ale naopak povzbudivým svědectvím o tom, co všechno dokáže hendikepovaný člověk se silnou vůlí zvládnout. Film získal výroční Cenu Pavla Kouteckého za nejlepší český dokument.
Případ Dr. Horáková
Dokument o oběti proslulé justiční vraždy mapuje život Milady Horákové zasvěcený masarykovským ideálům. Všímá si její činnosti v mezinárodním ženském hnutí, perzekuce za nacistické okupace i internace v Terezíně. Podrobně rekapituluje politický proces z roku 1950, při němž byla odsouzena k trestu smrti. Cituje její výpovědi před soudem i dopis na rozloučenou, napsaný pár hodin před smrtí. Ve snímku vystupuje řada pamětníků, včetně Jany Horákové-Kánské. Dcera doktorky Horákové vzpomíná na den, kdy agenti StB vtrhli do jejich bytu, a popisuje průběh poslední návštěvy matky v pankrácké věznici. Film odhaluje mechanismy komunistického teroru, včetně krutých výslechů, zmanipulovaných soudců a zfanatizovaného veřejného mínění.
Nebe nad Evropu
František Peřina, Jan Wiener a František Fajtl patřili mezi řadu českých letců, kterým se po nacistické okupaci Československa podařilo odjet do Anglie, kde ve službách Britského královského letectva bojovali proti nacistům. Po skončení druhé světové války se do vlasti vrátili jako hrdinové. S nástupem komunistů k moci se ale z národních hrdinů bojujících v Anglii stali na základě vykonstruovaných procesů a nesmyslných obvinění vlastizrádci. Dokument Heleny Třeštíkové vzdává s využitím archivních záběrů a vzpomínek našich letců a jejich manželek hold jejich hrdinství a připomíná, jakým způsobem se jim odvděčil komunistický režim.
Země bez hrdinů, země bez zločinu
Dokument z roku 1996, který režíroval Martin Vadas, vychází z obsáhlého rozhovoru s bratry Mašíny, natočeného v USA. Ctirad a Josef Mašínovi, jedněmi označovaní za ikony protikomunistického odboje a jinými za odsouzeníhodné desperáty, rekapitulují svou činnost za války i po únorovém puči v roce 1948. Vzpomínají na svého otce Josefa Mašína, který spolu s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem patřil k takzvaným "Třem králům", proslul odvážným odporem proti nacistům a po svém dopadení byl v červnu 1942 popraven. Jeho synové se zmiňují o protiněmeckých sabotážích, jež vykonávali během války. V dalších fázích rozhovoru líčí své sílící pochybnosti vůči sovětskému režimu, jehož barbarské způsoby se projevovaly například v chování některých vojáků. Svědectví, v němž sílící komunistický teror komentuje i Milan Paumer a Zdena Mašínová, dokazuje nelegálnost Lidových milicí i zrůdnost takzvaného "třídního boje", využívaného k násilné likvidaci oponentů. Bratři Mašínové ospravedlňují svůj
ozbrojený odpor a popisují jeho fáze. Vzpomínají na své útoky vůči strážnicím SNB v Chlumci nad Cidlinou a v Čelákovicích, kde si
opatřili zbraně. Líčí průběh přepadení automobilu s výplatami, i sabotážní akci, při níž podpálili několik družstevních stohů. Popisují
i násilné střety, při nichž usmrtili několik lidí. Jejich vyprávění kontrastuje se záběry z dobových propagandistických agitek.
In nomine patris
Režisér Jaroslav Polišenský netočí často, avšak látky, které si vybere, vždy stojí za to. Bylo tomu tak u titulu Ex offo, příběhu advokáta
hájícího K. H. Franka i u titulu Gambit, který z nečekané strany odkrýval pozadí Babických událostí z roku 1951. Nyní, do třetice,
přichází s titulem In nomine patris, který nabízí fiktivní pohled na události okolo tzv. Čihošťského zázraku. Autorem všech tří příběhů je Polišenského spolužák, scenárista Jan Drbohlav. Při obsazování rolí sáhl Jaroslav Polišenský, který se v mezidobí živí jako režisér
dabingu, po hercích, které z dabingového studia dobře zná: Viktor Preiss, Klára Issová, Jiří Langmajer, Pavel Kříž, Michal Pavlata,
Ladislav Potměšil, Saša Rašilov, Lukáš Hlavica, Miroslav Táborský, Bára Munzarová, Lucie Vondráčková. Pro Českou televizi, jako medium veřejné služby, je přímo povinností vracet se uměleckou formou k těmto dnes živým tématům. Autorům nešlo o rekonstrukci a vysvětlení oněch událostí, autorům šlo o to, co je v možnostech dramatického umění: na pozadí dějin vytvořit drama lidských osudů, charakterů.