Byla jsem pověřena jistým úkolem - napsat něco málo o výpravě naší třídy 2.B do Skotska a Nizozemí, která proběhla v dnech 29.5-7.6. Jeden z prvků mého prohlášení je jaksi neobvyklý, jedná se o dobrodružství naší třídní Lamy, a proto raději začnu jeho objasněním...
Po jednom z výletů do Španělska nám profesorka Reinosová přivezla dáreček v podobě malé plyšové lamy. Má kudrnatý kožíšek světle růžové barvy, bystrá ouška a dokonce nepatrný ocásek. Většinu času jen nezbedně pozorovala naši třídu z podokenních polic, ale po nějakém čase si jí začal všímat profesor Kvíz. Častokrát se nás ptal, co ráda dělá, na čem si pochutnává a jakou čarovnou moc drží. Vždyť to znáte - prostě Kvízoviny. Nicméně právě pan profesor měl strach z dopadů tak náročné cesty do Skotska na naši křehkou Lamu, a proto jsme jej ujistili o jejím zůstání ve škole.
Zvrat je v tom, že Lamu nějaký darebák nedopatřením vzal s sebou na palubu autobusu, a nám tak nezbývalo nic jiného než ji vzít s námi. Nebojte, pana profesora jsme samozřejmě celou cestu ujišťovali psaníčky o jejím zdravotním stavu a dobrodružstvích - proto tedy přidaným prvkem budou vložená právě tato psaníčka.
Naše Lama ráda spí - dlouhá cesta do Nizozemska jí nedělala nikterak problémy, a hladová se probudila až na zastávce u skanzenu Zaanse Schans. Po prohlídce skanzenu a místních mravů, včetně výroby dřeváků, slupla hned několik kol dobrého sýra, a na trajektu, který mířil do Velké Británie, se opět nechala ukolébat ke spánku. Třetí den se s námi vydala na ostrov přístupný jen za odlivu, a mimo kláštera a krásných výhledů, stihla pozdravit dokonce i tuleně!
Poté se i s opatrovnicemi ubytovala v hostitelských rodinách a v následujících dnech podrobně navštívila města Stirling, Edinburgh a jejich hojné památky, které se jí tuze zalíbily. Nejvíce na ni zapůsobilo ztrácení v komplexu Stirlinského hradu.
Aby toho nebylo málo, šestý den se vypravila do skotské divočiny. Odpoledne zakončila chrabrou výpravou na jezero Loch Ness a zemi procestovala až na ostrov Skye.
Sedmý den se potvrdilo oblíbené heslo naší průvodkyně -Kláry, zvané Zoubková- která kudy chodí, tam prohlašuje, že ve Skotsku prší buď hodně, nebo méně. Old Man of Storr a Kilt Rock přes déšť, mlhu a strasti moc vidět nebyly, zato návštěva Dunvegan Castle byla nádherná. Na krásy jak zahrad, tak interiéru bude naše Lama ještě dlouho vzpomínat.
Osmý den si Lama pamatuje jen malinko, protože se konala návštěva science centra v Glasgow, a tomu Lama, samosebou, moc nerozumí. Večer se nalodila na trajekt mířící do Rotterdamu a opět se nechala kolébat vlnami, tentokrát dokonce v kajutě.
Poslední den se z Rotterdamu vydala na prohlídku města Amsterdam, a to zejména z pohledu cestujícího v místních kanálech po lodičkách, zvaných grachty. Lama považuje obratného řidiče tohoto prazvláštního dopravního prostředku za velmi nedoceněného.
Lama je teď samozřejmě opět v péči svého černokněžníka, stejně tak, jako všichni, kdo se s ní do Skotska podívali - a stejně jako Lama mají na co vzpomínat!