Po dlouhé cestovní pauze se covidová opatření zmírnila a studenti 2.A a 2.B s doprovodem našich milých profesorek se mohli konečně vydat na dlouho očekávanou cestu za kanál La Manche.
Prvním navštíveným místem se stal York, kde nás uvítaly naše hostitelské rodiny. Město nás okouzlilo velkolepou katedrálou, stejně tak jsme ale propadli kráse romantických ruin starých staveb. Naše další cesta se ubírala k moři, dostali jsme se tedy do Whitby, kde jsme ochutnali pověstné fish & chips. Otužilejší z nás, kteří se nezalekli nemilosrdně bičujícího větru, se prošli po pláži a šťastlivci byli mořem obdařeni drobnými mušličkami nejrůznějších tvarů. Svého se dočkali i nadšenci románu Drákula, neb se nám naskytla možnost prozkoumat zákoutí Whitby Abbey, které se stalo inspirací pro vznik známého díla. S těžkým srdcem jsme opouštěli břehy moře a vydali se zpět na ostrov, kde jsme objevili krásu starého Bolton Abbey.
Malebné pozůstatky původního kláštera se nachází v zeleném údolíčku a půvab tomuto místu dodává i říčka, která opatství obtéká. Odtud jsme se vydali na Malham Cove, který oslnil každého správného fanouška Harryho Pottera. Pokochali jsme se výhledem na okolní krajinu a zpět jsme se vydali rozlehlými pláněmi. Pohádková příroda nás provázela naší poutí i nadále, neboť jsme se vydali ke klášteru Fountains Abbey, kde nás konečně dostihlo pravé anglické počasí. Déšť nás však od výpravy neodradil a my tak mohli pocítit moc vznešeného génia loci. Další místa ovšem nechtěla zůstat pozadu, tudíž jsme mohli obdivovat krásy interiéru i zahrad zámku Howard. Zelenější trávu a listy nikdo z nás do té doby nespatřil. Snad ani stromy samy se nedokázaly vynadívat té krásy, neb se skláněly nad jezera, v nichž se zrcadlila jejich nedostižná krása.
Jakožto studenti objevující Anglii jsme se samozřejmě nemohli vyhnout ani univerzitnímu městu Cambridge a mnozí z nás propadli myšlence o snových dnech strávených na pozemcích této školy a zaslíbili svá srdce tomuto místu. Poslední okamžiky našeho malého dobrodružství jsme věnovali majestátnímu Londýnu, hlubokou poklonu jsme složili britskému Parlamentu, Westminsteru, Trafalgarskému náměstí, Buckinghamskému paláci i řece Temži z výšin London Eye. Naše pouť dospěla k samotnému konci a hrdý Albion se nám ztratil v dálce s naším posledním sbohem.
