Ve dnech 9.-13.6.2025 odjela třída 5.A na exkurzi do Rakouska za krásami Štýrského Hradce/Grazu. Akci organizovala třídní učitelka, profesorka Marta Urbanová, a dalším doprovázejícím učitelem byl pan profesor Jakub Jun. Program exkurze se velmi vydařil, na dny v druhém největším rakouském městě budeme ještě dlouho vzpomínat.
9.6. pondělí
První den započal na Hlavním nádraží v Praze, odkud jsme se vydali přímo do Grazu. Sedmihodinová cesta uběhla rychle, a tak jsme se z ničeho nic objevili na ubytování.
V odpoledních hodinách jsme podnikli procházku na Schlossberg. Tam jsme si užili výhled na město, s krásnou přírodou kolem nás. Po mnoha fotkách jsme zamířili z kopce dolů, zase po schodech, jen někteří z nás se nebáli a využili možnosti sjezdu po největším podzemním tobogánu na světě. (Markéta Neničková)
10.6. úterý
Druhý den výletu jsme se rozdělili na dvě skupiny. Větší skupina se vrhla do korun stromů, mezi kterými se proplétali na lanech. Druhá skupina vyrazila do botanické zahrady. Tam jsme pozorovali různé květiny, rostliny, kaktusy a včely. Také jsme tam spatřili dlouhososku, kterou ovšem Alex bohužel nestihl vyfotit. V botanické zahradě jsme strávili přibližně hodinu a půl a poté jsme se odtamtud tramvají přesunuli na konečnou linky 1 a tam vyšli dlouhé schody k bazilice Mariatrost, místnímu poutnímu místu. Bohužel v bazilice zrovna probíhal pohřeb, takže jsme neměli možnost nahlédnout dovnitř. Poté jsme se opět vrátili zpět a spojili se s druhou skupinou. Vydali jsme se zpět do centra Grazu, kde jsme započali prohlídku hlavních památek. Nejprve jsme viděli radnici, kostel svatého Jiljí a přilehlé Mausoleum. Také jsme navštívili kostel Stadtpfarrkirche s jedinečnou okenní výmalbou, která zobrazuje Mussoliniho a Hitlera. Viděli jsme náměstí Svobody a místní hrad, který má gotické dvojitě točité schodiště (světový unikát), jehož výstup byl skutečným zážitkem. Budova bývalé jezuitské koleje s netajícím sněhulákem nás také zaujala. Pokračovali jsme městem přes řeku Mur, na které se nachází jedinečná kavárna připomínající mušli, Murinsel. V noci můžete tuto mušli vidět, jak krásně svítí. Přes řeku jsme se dostali k ohromující Kunsthalle (galerii moderního umění), kde se naše cesty opět rozpojily a v libovolných skupinách jsme se rozprchli po městě. My jsme se vydali zpět do kavárny a tam jsme si vychutnali výborné dortíky. Poté jsme se opět setkali na hlavním náměstí před radnicí a společně pokračovali do improvizačního divadla. Tam jsme zhlédli zábavné představení a poté se vydali na hotel na večeři a totálně vyčerpaní ulehli do postele. (Kája Langová + Majda Veltruská)
... na programu byla ještě návštěva imporovizační skupiny v budově spolku Brücke. Když nás pustili dovnitř, dali nám papírky, na které jsme měli napsat náhodné německé věty, které byly následně použity na jevišti. Představení mi připadalo zajímavé a dobré, dost jsem se pobavil, i když jsme některým německým výrazům nerozuměl ... (Ivan Rada)
V úterý 10.6. jsme v cca 10:00 vystoupili na tramvajové zastávce Hilmteich. Zde proběhlo srdcervoucí rozloučení s 6 členy naší výpravy, kteří se odebrali do botanické zahrady. Zbytek si to namířil do Kletterwaldu - lanového centra. Zde si oblékáme horolezecké mundury, jsme poučeni o bezpečnosti a hurrá do lesa. Každý můžeme lézt, kde se nám zlíbí, výběr tras s různými obtížnostmi je vskutku široký. Většina studentů volí Family Weg nebo jednu ze tří nejobtížnějších tras. Trenér v modrém tričku vyhoví naší prosbě a dostáváme od něho speciální vyškolení ke vstupu na nejnáročnější trasu z celého lanového centra. Na jejím konci nás čeká 10metrový skok, při kterém jsme uvázáni na laně. Na závěr si ještě někteří z nás zkouší vylézt na 20 m vysoký strom s úchyty na jedné straně. Po dosažení vrcholu nás čeká obdobný skok jako na předchozí trase, ale 2x vyšší. Pán v modrém tričku je z našeho sportovního ducha zcela unešen. Vrcholem je, když Naty (Prokopová) překoná časový rekord a celý strom zdolá za 45 s. Celá tato 20metrová sranda nás má každého stát okolo 5 eur, ale pán nám je vzhledem k našim výkonům promíjí. Jeho šlechetnost nás dojímá, a tak se ještě před odchodem společně vyfotíme. Všichni jsme spokojeni a pokračujeme dále vzhůru k dalším zážitkům. (Vojta Bočan)
11.6 středa
Ve středu dopoledne jsme se vydali na celodenní výlet. Z Grazu jsme odjeli vlakem do výchozího bodu pěší túry. Cílem bylo zdolat soutěsku Bärenschützklamm. Je to je jedna z nejkrásnějších skalních soutěsek s vodopády v Rakousku. Soutěska je od roku 1978 přírodní památkou. Výstup na vrchol k chatě Zum guten Hirten trval těm zdatným přes 2 hodiny. Sestup dolů vedl jinou cestou, ovšem přírodní scenerie byly okouzlující všude. Po tomto krásném, i když náročném výletu jsme večer již žádné větší akce nepodnikali, většina ještě vyrazila na podvečerní procházku do centra.
12.6. čtvrtek
Čtvrtý den začal procházkou na zámek Eggenberg, který je zapsaný v UNESCO. V zámku jsme šli na prohlídku a měli možnost vidět interaktivní výstavu. Tato výstava je dočasná a pořádá se ke 400. výročí výstavby zámku. Zhruba hodinu jsme si tam každý svým tempem procházeli zámek. Viděli jsme mnoho zajímavých exponátů jako třeba pozlacený kočár a dozvěděli jsme se mnoho o rodu Eggenberků. U zámku byla rozsáhlá zámecká zahrada a viděli jsme i páva. Následně nás čekal rozchod, každý mohl jít svou cestou. My jsme si například stihli do centra jít koupit plavky na pozdější koupaliště. V centru jsme si jako každý den dali asijskou kuchyni, tentokrát formou bufetu. Po srazu jsme měli namířeno do muzea Arnolda Schwarzeneggra. Muzeum bylo přes kopec a my se rozhodli jít pěšky náročnější túrou. Procházka byla více do kopce, než jsme čekali. U muzea jsme si testovali na posilovacích atrakcích naše fyzické dovednosti. Větší zážitek jsme měli z atrakcí než ze samotného muzea. Poté jsme šli pěšky na koupaliště, kde nás čekal osvěžující zážitek po dlouhém dni. Zazávodili jsme si na tobogánech a byla to sranda. To byl konec našeho společného programu, po kterém jsme se dostavili na ubytovnu a dali si úžasnou večeři. (Monča Čeřovská a Julča Daňková)
... po odpoledním odpočinku v okolí zámku Eggenberg jsme se vydali pod vedením zkušeného turisty Vojty B., našeho spolužáka, do muzea Terminátora - Arnolda Schwarzeneggera. Již samotnou cestou do vesnice, kde se muzeum nachází, jsme procvičili svaly dolní poloviny těla a bránice, neboť nás průvodce vedl skrze les i do strmého kopce. Po tomto náročném výšlapu nás v Thalu přivítala bronzová socha bývalého kalifornského guvernéra v jeho nejlepší formě. Mnozí z nás, včetně paní profesorky, nyní konečně mohli otestovat zdatnost svalů horní poloviny těla díky přítomné kladce, hrazdě i čince. Fyzické rozptýlení však pouze předcházelo samotnému muzeu, jež bylo plné artefaktů ze svalovcova života. Mezi nimi bychom kromě fotek a filmových plakátů nalezli i rekvizity z filmové série Terminátor, včetně motorky. (Alex Flégl)
13.6. pátek
Na rozdíl od předchozích dní měli volnější režim – vstávali jsme podle vlastního tempa a v 9:00 jsme si jen uložili zavazadla do vyhrazené místnosti na ubytování. Pak už jsme se vydali každý po svém do města. Například jedna skupinka se vydala na velkou procházku městem pro vyčistění hlavy. Navštívili jsme mimo jiné budovu soudu, Messenplatz, jedno z místních sídlišť, smuteční místo, a také tramvajovou vozovnu. Po menších nákupech jsme se vrátili zpět pro zavazadla a vyrazili na nádraží. Ve vlaku jsme si nejprve uložili věci a pak se ještě rychle rozutekli do blízkého Sparu a McDonaldu pro poslední jídlo před cestou. Většina z nás ve vlaku usnula vyčerpáním. Do Prahy jsme dorazili sice o půl hodiny později, zato plní zážitků a s pocitem, že náš poslední třídní výlet jsme si opravdu užili. (Damián Sládek)