Maturitní ročník: Dějepis



Československé a české dějiny po roce 1945

Hodinová dotace: jednoletý seminář – 2 hodiny týdně

Československé a české dějiny po roce 1945

Cíle předmětu:

Cíleným záměrem semináře „Československé a české dějiny po roce 1945“ je hlubší seznámení s problematikou našich nejnovějších dějin v období 1945-1992. Seminář reflektuje stěžejní problémy vývoje československé společnosti v období od konce druhé světové války do zániku společného státu. Hlavní pozornost je zaměřena na objasnění zásadních momentů tzv. poúnorového vývoje československé společnosti (předpoklady komunistického monopolu moci, masová nezákonnost padesátých let, reformní hnutí let šedesátých, období normalizace).Výuka se zaměřuje na postižení hlavních trendů československého vývoje vymezeného období v souvislostech dějin politických, kulturních, sociálních a hospodářských. Některá problémová témata předpokládají přesahy před rok 1945. Realizace výuky je zamýšlena formou přednášek vyučujícího, výstupů žáků, projekcí dokumentárních filmů a práce s prameny (především archivní materiály, dobový tisk, memoáry) a odbornou literaturou. Seminář lze doporučit žákům, kteří se nadále chtějí věnovat společenskovědním a humanitních oborům (historie, politologie, práva, teritoriální studia, mezinárodní vztahy).

Studijní požadavky:

  • aktivní účast v hodinách
  • studium doporučené literatury
  • průběžné opakování formou písemných testů
  • anotace/recenze na vybraný knižní titul ze seznamu doporučené literatury
  • seminární práce na zvolené problémové téma z československých dějin v období 1945-1992 (pouze u studentů maturujících z dějepisu)

Obsah učiva:

učivo

  • Úvod do problematiky českých (československých) dějin po roce 1945
    • Vymezení a specifika sledovaného období, problematika tzv. „žitých dějin“
    • Seznámení s prameny, odbornou literaturou a časopisy, diskuse nad základní literaturou

  • Léta 1945-1948 – tzv. třetí republika
    Ve znamení konce války
    • Mezinárodní souvislosti závěrečné fáze druhé světové války
    • Důsledky druhé světové války pro Evropu a Československo
    • Boj za obnovu Československa - problematika domácího a zahraničního odboje
    • Edvard Beneš a „politika odčinění Mnichova“
    • Květnové povstání 1945 a osvobození Československa v kontextu velmocenské politiky

  • Od osvobození k prvním poválečným volbám (1945-1946)
    • Moskevská jednání v březnu 1945 a princip Národní fronty
    • Košický vládní program
    • Otázka Podkarpatské Rusi
    • Pozice poválečného Slovenska a tzv. „tři pražské dohody“
    • Dekrety prezidenta republiky
    • První poválečné znárodnění
    • Odsun Němců a otázka maďarské menšiny
    • Politické strany a jejich příprava na parlamentní volby
    • Volby 1946 v Československu-průběh a interpretace výsledků

  • Rok 1947 – Československo na osudové křižovatce
    • Politika KSČ po volbách a její úsilí o plné převzetí státní moci
    • Pozice nekomunistických stran
    • Počátky studené války a její projevy v Československu
    • Marshallův plán
    • Problém zvaný „banderovci“
    • Problém zvaný „banderovci“
    • Komunisté v bezpečnosti - krčmaňský případ a mostecká aféra
    • Vládní krize nebo „spiknutí na Slovensku“?
    • Založení Informbyra jako reakce na Marshallův plán

  • Československá cesta k socialismu 1948-1960
    Období československého stalinismu 1948-1953
    Únorové události roku 1948
    • KSČ na cestě k rozhodujícímu mocenskému střetnutí
    • Únor 1948 - ústavní řešení vládní krize nebo komunistický puč?
    • Lidové milice -„ozbrojená pěst dělnické třídy“
    • Akční výbory Národní fronty
    • Prezident Beneš a únorové události
    • Nekomunistické strany v průběhu vládní krize
    • Československá společnost a únorové události
    • Smrt Jana Masaryka v kontextu soudobých poznatků
    • Poslední měsíce života Edvarda Beneše
    • Pozice nekomunistických stran a poúnorová emigrace

  • Represe komunistického režimu
    • Budování totalitní společnosti prostřednictvím teroru
    • Teorie třídního boje
    • Vztah komunistické moci k církvi
    • Státní bezpečnost (StB) jako pilíř nastoleného režimu
    • Státní soud a poúnorová justice
    • Politické procesy a úloha sovětských poradců
    • Vojenské procesy (gen. Heliodor Píka)
    • „Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice“ (Dr. Milada Horáková a spol.)
    • Procesy s církevními hodnostáři (tzv. číhošťský zázrak)
    • Procesy s hospodářským podtextem (případ Babice)
    • „Proces s vedením protistátního spikleneckého centra“ (Rudolf Slánský a spol.)
    • Proces se slovenskými buržoasními nacionalisty
    • Tábory nucené práce (TNP)
    • Pomocné technické prapory (PTP)
    • Československé vězeňství v 50. letech

  • Problematika třetího odboje v kontextu soudobých poznatků
    • Protikomunistický odboj nebo protikomunistický odpor?
    • Protikomunistický odboj domácí a zahraniční, Rada svobodného Československa
    • Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB) a jeho úloha
    • Metody StB a její provokace (Akce Skaut, Akce Světlana, Akce Kámen aj.)
    • Agenturní struktura StB a tzv. kontrolní sítě
    • Muzeum třetího odboje v Příbrami - exkurze

  • Základy socialistické ekonomiky
    • IX. sjezd KSČ v květnu 1949 a přijetí „Generální linie výstavby socialismu v Československu“
    • Likvidace soukromého sektoru a poúnorové znárodnění
    • Rozsáhlá přestavba struktury československého hospodářství a úloha RVHP
    • Československo „zbrojnicí Východu“
    • Kolektivizace zemědělství a socializace venkova
    • Československý uran

  • Význam let 1953-1960
    • Smrt Stalina a Gottwalda - světlo nové doby?
    • Měnová reforma v květnu 1953 a její důsledky
    • Politika tzv. nového kurzu
    • XX. sjezd KSSS v únoru 1956 a kritika kultu osobnosti
    • Reakce na Chruščovův projev - rok 1956 v Československu
    • Rok 1960 - završení československé cesty k socialismu

  • Kultura tzv. reálného socialismu
    • Kulturní politika režimu a sovětizace české kultury
    • Obraz budování socialismu v dobové literatuře a filmu

  • Nástup „nové doby“ – vývoj v letech 1960-1969
    Pokus o reformu československého socialismu
    • Nové rysy ve struktuře československé společnosti na počátku 60. let
    • Předpoklady československé reformy
    • IV. sjezd československých spisovatelů v červnu 1967 aneb „Kdy začalo Pražské jaro?“
    • Výměna na postu generálního tajemníka ÚV KSČ
    • Pražské jaro 1968 jako pokus o „socialismus s lidskou tváří“
    • Ekonomická reforma Oty Šika a model tzv. třetí cesty
    • Spor o osobnost Alexandra Dubčeka a ostatních „osmašedesátníků“
    • Akční program KSČ
    • Probuzená společnost, K 231 a pokusy o rehabilitaci politických vězňů
    • Československá kultura v uvolněné atmosféře
    • Tzv. Brežněvova doktrína a nepříznivé mezinárodní souvislosti československého obrodného procesu
    • Pokus o zřízení kolaborantské dělnicko-rolnické vlády a otázka tzv. zvacích dopisů
    • „Operace Dunaj“ a srpnová okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy
    • Internace československého politického vedení do Moskvy a podpis tzv. „moskevského protokolu“

  • Dozvuky Pražského jara
    • Význam roku 1969
    • Sebeupálení Jana Palacha, Jana Zajíce a Evžena Plocka jako reakce na bezvýchodnost politické situace
    • Tzv. hokejový týden a postoj československé společnosti
    • Srpnové události roku 1969 a přijetí tzv. „pendrekového zákona“
    • Konec obrodného procesu ve vztahu k reformním komunistům a společnosti

  • Období tzv. normalizace 1970-1989 a jeho složitosti
    • Normalizace jako pojem a možnosti klasifikace normalizačního období
    • „Poučení z krizového vývoje“ aneb důkladná očista společnosti
    • Nová vlna emigrace a reakce komunistického režimu
    • Československá společnost: normalizátoři, disent a šedá zóna?
    • Úsilí StB o kontrolu společnosti a podoba novodobé kolaborace s režimem
    • Charta 77 a její význam
    • Občané a volby
    • Kultura normalizačního období
    • Bezvýchodnost socialistické ekonomiky
    • Únava režimu a změny v SSSR - Gorbačovova „perestrojka“ a její ohlasy v Československu

  • Pád komunistického režimu v Československu a vývoj do rozpadu společného státu Čechů a Slováků
    • Proměny středovýchodní Evropy v kontextu změn v SSSR
    • 17. listopad 1989 v Československu a průběh tzv. sametové revoluce
    • Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu
    • Z disidenta prezident - Václav Havel na Pražském hradě
    • Svobodné volby v červnu 1990
    • Proměny politického, hospodářského a veřejného života, transformace
    • Problém česko-slovenský
    • Druhé svobodné volby v červnu 1992 a rozpad federace

  • Proces tzv. „vyrovnání se s minulostí“
    • Vztah polistopadové společnosti k „dědictví minulosti“
    • Zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu
    • Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu
    • Ústav pro studium totalitních režimů
    • Konfederace politických vězňů ČR
    • Archivy a jejich přístupnost