Gymnázium Praha 4, Na Vítězné pláni (Vítězná pláň)


Skrytý nadpis

Články z intranetu...

Vyhledávání

Florbalisté vyzvou Prahu

Naši florbalisté se v semifinále POPRASKu dostali přes všechny překážky a postupují do šestičlenného finále o titul nejlepší florbalové střední školy v Praze!

PRAHA Florbaloví reprezentanti Gymnázia Na Vítězné pláni opět nezklamali – i podruhé se dokázali probojovat přes všechny nástrahy své skupiny. Tím se dostali do vskutku elitní pražské společnosti, mezi níž nechybí školy, jež disponují ve svých řadách mládežnickými reprezentanty nebo hráči florbalové AUTOCONT Extraligy. Nicméně pěkně po pořádku...

V poněkud matoucím systému semifinálové dvojskupiny bylo GVP nalosováno do společnosti tří dalších týmů – SŠ reklamní tvorby Machkova (nebo jen MICHAEL), Gymnázia Arabská a SPŠS Josefa Gočára. Z obou semifinálových skupin (ta druhá byla tříčlenná) postupovali ti nejlepší do finále, o poslední vstupenku mezi smetánku pak svedly boj týmy skončivší na druhém místě každé ze skupin. Úkol tak zněl jasně: „Vyhrajem skupinu a jedeme domů.“

V čas, kdy mnozí ještě spí, nastoupili naši chlapci do duelu s Gymnáziem Arabská. Vzápětí po úvodním hvizdu bylo zřejmé, kdo se lépe vyspal. Borci v oranžových dresech (tedy naši) předváděli pohledné kombinace a Arabské nedovolovali téměř nic. V jednu chvíli to vypadalo, že je na hřišti pouze jeden tým a brankář soupeře, který však za svá záda nepouštěl nic. Až do osmé minuty, kdy se prosadil Petr Brautferger po přihrávce zpoza brány. Poločas (hrálo se 2x10 minut) skončil jednogólovým vedením a i ve druhém jsme měli herně navrch.
Avšak jediná chyba při naší rozehrávce na začátku druhého dějství znamenala vyrovnání. I poté jsme dál mačkali soupeře na deset metrů od jeho brány a po sérii několika šancí se zjevil dvě minuty před koncem původním „povoláním“ obránce Richard Klíma před bránou a zajistil našemu týmu první potřebné vítězství 2:1, které uklidnilo tým v dalším průběhu turnaje.

Taktická porada před druhým zápasem

Druhý zápas potvrdil předpoklady ze zápasu prvního. Soupeřem byla tentokráte Stavební střední škola Josefa Gočára. Nástupci tohoto slavného architekta funkcionalistického slohu se však v nejlepším světle nepředvedli. Pouze postavili před svou svatyni zeď, přes kterou se těžko dalo probořit. Kombinace nevycházely jen do třetí minuty – to se prosadil svojí střelou z dálky Ríša Klíma. Žel, byla to jediná trefa v prvním poločase, a tak do druhé půle vstupovali naši s úkolem „dát rychlý gól – a hotovo“ (slova R.Klímy v poločasové přestávce – pozn. aut.). Jak řekl, tak udělal. Druhá trefa jde opět na jeho konto a se třemi góly ve dvou zápasech přidává pochybnosti, zda je jeho úloha v týmu skutečně obranná.
I po tomto zásahu jsme nezůstali zalezlí. Několik střel soupeře bylo zblokováno obránci. Brankář Tomáš Kozubek se v těchto chvílích potil snad jen z důvodu objemné vrstvy brankářského dresu na sobě. Když už přišla střela, proti které se musel vytasit, udělal to znamenitě.
V závěru naši přidali ještě dvě branky. Obě si připsal Petr Brautferger – nejprve po sólovém úniku úniku překonal gólmana soupeře poprvé a následně si zakombinoval spolu s Richardem Klímou, když mu právě on připravil úkol více než jednoduchý – trefit prázdná „vrata“. Čtyřgólové vítězství dodalo našim chlapcům sebevědomí. Zbývalo udělat poslední krok.


Šťastný střelec rozhodujících branek – Richard Klíma

Ten měli splnit proti týmu papírově nejslabšímu ze skupiny. Tím byl MICHAEL. Výpočty byly jednoduché – i remíza nás posune vstříc obrovskému úspěchu. Kalkulovat s plichtou však bylo nebezpečné, proto úkolem bylo vyhrát. Jenže euforie z našeho předchozího vystoupení ani nestačila vyprchat a už jsme prohrávali 0:2. Nedůraz v obraně vyústil v potrestání našich dvou minel a mohlo být ještě hůř. Soupeř nebyl neškodný jako v předchozích zápasech a prahnul po vítězství. Další střely do konce poločasu však vytáhl buď Tomáš Kozubek, jenž si na nudu v závěrečném klání stěžovat nemohl, nebo obrana. Půle 0:2 a mnoho námětů k zamyšlení – to byl výsledek nejhorší desetiminutovky na turnaji.
V té následující se naše parta uklidnila, začala zpřesňovat kombinace, ale i střílet. Richard Klíma si připsal klíčovou snižující trefu z úctyhodné vzdálenosti ani ne po minutě hry. Brankář soupeře byl nejistý, a tak pokyn zněl: „Za každou cenu střílet, ne to dávat po kombinacích do prázdné brány.“ (reakce trenéra P.Erlebacha po gólu na 1:2 – pozn. aut.) Jak umějí naši poslouchat rady svého trenéra, se ukázalo vzápětí. V rozmezí půldruhé minuty dostal po kombinaci míček do prázdné brány nejprve Honza Snížek a poté i Ríša Klíma. Zdálo se, že je krize překonána. V útoku ano, ale obrana v následujících sekundách chybovala. Vyrovnání přišlo ze strany soupeře necelých pět minut před koncem. V rozhodujících okamžicích se ovšem zaskvěl kdo jiný než Richard Klíma. Jeho sólová akce, kdy proběhl celé hřiště a přesnou střelou vyhnal všechny klepítkatce z brány brankáře, musí soupeře budit ze sna ještě teď. Dvě minuty před koncem se zdálo vše jasné. MICHAEL zdramatizoval průběh skupiny teprve pět vteřin před koncem, kdy vyrovnal na 4:4. Poté si vytvořil ještě jednu příležitost ihned po vhazování, avšak obrana tentokrát nedovolila ohrožení naší svatyně. Konec, 4:4, postup je na světě!


Postupující sestava GVP – Zleva stojící: Jan Snížek (2.F), Jakub Horyna (3.A), Richard Klíma (4.B), Ondřej Volf (1.F), František Barac (3.F), Petr Erlebach (trenér), Lukáš Svoboda (6.A), Ondřej Sluka (3.B), Valentýn Beneš (3.F), Jakub Hadrava (1.F)
Zleva sedící, či ležící: Petr Brautferger (3.A), Radek Povejšil (3.B), Tomáš Kozubek (3.B), Lukáš Macek (4.E)


Naše kluky tedy čeká boj o medaile. Šestého února přivítá aréna Na Kotlářce ty nejlepší. Jak naši dopadnou? Odpověď musí počkat do února.

(stas)

18.01.2014 - Autor: Stanislav Mohorita