Gymnázium Praha 4, Na Vítězné pláni (Vítězná pláň)


Skrytý nadpis

Články z intranetu...

Vyhledávání

Do Londýna přes Calais

Jako každým rokem, se i tentokrát studenti 2.ročníků šestiletého studia spolu s několika studenty 4.ročníku vydali poznávat krásy Britských ostrovů. Tentokrát do Londýna. V doprovodu Inky Kortli, Věry Šulcové a Heleny Vondráčkové jsme si celý týden užili pěkně, jak se patří, po britsku. Samotné tradiční londýnské počasí nás ale nezastihlo , každý den nám slunce přálo a někteří z nás se z Velké Británie vrátili i mírně opálení. Jak to tedy vlastně ve dnech 7.6. 2014 – 14.6.2014 probíhalo?

První den

V pozdních večerních hodinách jsme vyrazili směr francouzské přístavní město Calais. Čekala nás dlouhá čtrnáctihodinová cesta, kterou ale většina z nás úspěšně prospala. Kdo nespal, mohl si za sklem autobusu prohlédnout Německo, Belgii či Francii. Kolem poledne jsme dorazili do Calais, které kdysi bývalo poslední v anglickém území na kontinentě. Konečně jsme si mohli pořádně protáhnout nožky. Někteří se vydali až k pobřeží, zatímco jiní si prohlédli místní uličky. Nesmíme ale zapomenout na dominantní radnici. Teď jen přečkat plavbu trajektem a za necelé dvě hodiny jsme už stáli na britské půdě. Na našem „meeting pointu“ si nás vyzvedly hostitelské rodiny, nakonec jsme zjistili, že mírná nervozita, která našemu setkání s rodinami předcházela, nebyla vůbec zapotřebí. Seznámili jsme se a večer jsme vychutnávali večeři, většinou fastfoodového typu.

Calais, Francie

Druhý den

Po osmé hodině ranní jsme se všichni plni očekávání vydali do centra Londýna. Naším autobusem jsme typicky anglicky vlevo dojeli až k O2 aréně, kde na nás již čekal další dopravní prostředek, londýnské metro. I londýnské metro bylo pro nás nový zážitek. Jeli jsme nejstarším metrem na světě, které přepraví denně milióny lidí. V podzemí často vzniká davové šílenství a člověk měřící 180 cm by měl potíže se vejít do malých vagónů. Také nástupní ostrůvky a přilehlé chodby jsou velice úzké a malé. Ale orientace v metru není nijak náročná, jelikož na každé stanici najdete mapky.
Ocitli jsme se v City of London, kde naší první zastávkou byla Katedrála sv. Pavla. Kratší procházkou jsme poznali mnohé moderní i starší stavby a po cestě jsme nepotkali snad jediný odpadek. Žádné papírky na zemi, žádné obaly od bonbonů nebo snad nedopalky, celé město bylo překvapivě čisté na to, kolik lidí zde projde. Prohlédli jsme si Museum of London, což je muzeum zaměřené na historii města od paleolitu po současnost. A kolem poledne jsme se už dívali na klidnou řeku Temži. Přímo proti nám se nacházely výškové budovy Gherkin nebo Shard, nejvyšší stavba v Evropě. Podél Temže se nám představil překrásný symbol Londýna – Tower Bridge, přes který se našim šikovným řidičům i podařilo přejet. A následovaly Doky sv. Kateřiny, jež v dnešní době slouží spíše jako obchodní a kancelářské centrum, avšak jachty bohatších obyvatelů tu také nechyběly. Poslední zastávkou tohoto dne byl nultý poledník v Greenwichi. Projít celým komplexem nám dalo zabrat, ale menší přednáška o nultém poledníku a jeho funkci od paní profesorky Vondráčkové nám cestu do kopce lehce zpříjemnila.

The Shard

Tower Bridge 

Třetí den

Stejně jako předešlý den jsme brzy ráno vyrazili. Tentokrát nás páni řidiči zavezli až do centra, přímo k Westminster Abbey, což nám i díky bezpečnostní kontrole zabralo poměrně dost času. Celý chrám jsme si prohlédli se skvělým elektronickým výkladem u ucha. Naším očím nemohl ujít ani známý Big Ben, který už na nás zvenku vykukoval. Po poledni jsme se schovali sluníčku v Tate Gallery, muzeu národního umění. Nutno neopomenout, že všechny vstupy do muzeí i galerií jsou neplacené, což bylo, myslím, příjemné pohlazení našich peněženek, v takovém počtu muzeí, jež jsme navštívili. Dále naše poznávání pokračovalo White Hall a ulicí Downing street, nechybělo ani známé číslo 10, které je sídlem britského premiéra. Následoval krátký odpočinek v St. James park a pak už zas na nohy, za rohem stál dech beroucí Buckinghamský palác, jenž se pyšní 775 pokoji, 92 kancelářemi a 78 koupelnami. Cestou od Paláce jsme potkávali mnoho pánu ve fraku a žen v překrásných originálních kloboucích, královna pořádala zahradní slavnost. Dłouhý rozchod jsme dostali na Trafalgar Square, kde Angličané vítají nový rok, a které připomíná bitvu u Trafalgaru roku 1805. Myslím, že všichni z nás si toto náměstí zapamatují jako „to místo s obrovskou sochou modrého kohouta“, jenž zdobil jeden podstavec. V současné době se zde na něm díla střídají. I tam jsme prozkoumali další galerii – National Gallery. To co mě nejvíce v galeriích nadchlo, je to, že snad u každého druhého obrazu sedí nějaký amatérský umělec – ať už student či senior – který se snaží zachytit ho tak, jako to zvládl jeho autor.

Houses of Parliament a Big Ben

Buckinghamský palác

Čtvrtý den

Čtvrtý den jsme se vydali na London Eye, oblíbená turistická atrakce. Toto vyhlídkové obří kolo je vysoké 135 m a stojí na západním okraji Jubilee Gardens, na jižním nábřeží řeky Temže. Po London Eye jsme bojácně vkročili do London Dungeon. Toto strašidelné “bludiště” nám připomnělo různé historické události a provedlo nás nazpět časem do nejtemnějších momentů v historii hlavního města. Potkali jsme tu Guye Fawkse, Jacka Rozparovače a také holiče Sweeneyho Todda. Ke konci dne jsme navštívili talentované pouliční umělce a hudebníky v Covent Garden. Obchodní a zábavné centrum, které nám přineslo pouze příjemnou atmosféru.

London Eye 

Překrásný výhled z London Eye

Pouliční umělci v Covent Garden

Pátý den

Hned po ránu jsme zavítali do Victoria a Albert Museum, což je muzeum specializované na užité umění a design. V této čtvrti ( South Kensington) však najdete i další velká muzea. Koho nezapřímalo užití umění, mohl zajít do Přírodovědného muzea nebo Muzea vědy. Každý si našel to svoje a dalo by se tu strávit snad i celý den.
Prošli jsme největší park v centru Londýna, Hyde park a Kensigtonské zahrady.
Hyde park nás snadno nechal zapomenout, že se nacházíme uprostřed rušného města. Množství stromů a rozlehlé louky z něj činí zelené plíce Londýna. Je to místo, kde jsme načerpali potřebnou sílu při naší cestě po londýnských památkách. Na konci Hyde Park jsme objevili i Speakers´Corner. Místo, kde každý veřejně může vyjádřit svobodně svůj názor. Existuje pouze jediné pravidlo, lidé nesmí kritizovat královskou rodinu a nesmí stat přímo na britské půdě, tudíž si pod sebe musí dát nějakou bednu apod. V neděli dopoledne zde můžete poslouchat nebo vyjádřit své politické, náboženské či jiné názory.
Odpoledne jsme měli možnost se podívat do BBC, což je rozhlasová a televizní společnost ve Velké Británii. Zajišťuje vysílání několika britských rozhlasových a televizních stanic i vysílání do zahraničí. A samozřejmě jsme si vyzkoušeli naše moderátorské i herecké dovednosti, někteří našli odvahu a zkusili i rozhlasovou hru.

Jezero Serpentine v Hyde Park

Naši moderátoři, BBC

Rozhlasová hra v BBC

Šestý den, sedmý den

Po rouzloučení s našimi anglickými rodinami jsme se vydali na stadion úspěšného fotbalového klubu Chelsea. Našim očím neušly ani dresy a šatny výborných fotbalových hráčů Chelsea a to včetně našeho brankáře Petra Čecha. Dále naše cesta pokračovala do největšího kulturního střediska v Londýně, Barbican centre. Zavítali jsme i do British Museum, nacházejícího se v londýnském obvodu Camden. Britské muzeum obsahuje více než sedm miliónů předmětů ze všech kontinentů dokumentujících historii lidstva od počátku až do současnosti. A večer jako tečka na závěr, jsme shlédli nezapomenutelné muzikálové představení Phantom of the Opera.
Před půlnocí jsme se vadali na cestu za našimi rodinami a dalšího dne jsme v šest hodin večer dorazili domů. Byl to velice příjemný pobyt, který nás velice uspokojil. Každý den jsme poznávali něco nového, bylo to pro nás užasné dobrodružství!

Návštěva fotbalového klubu Chelsea

Naše společná fotka s červenou telefonní budkou!

Autorky: Pavla Nekolná, Monika Pham

Fotografka: Eva Parkanová

07.10.2014 - Autor: Monika Pham, Pavla Nekolná